První větší práce

Horem pádem se blížil další víkend. Celý týden jsem se snažil nasyslit vše, co jsem předpokládál že bude na chatu potřeba. Já sháněl technické nářadí, přítelkyně dávala do kupy výbavičku. Přišlo mi celkem veselé, jak si člověk vlastně musí sehnat vše. Pokud nehcem jezdit jak magoři neustále něco kupovat nebo půjčovat, popř. vozit tam a zpět, musí si člověk na chalupě vybavit ještě jednu domácnost. Všechny věci je nejlepší sehnat ve kvalitě, kterou vám mohou ukráct. Nářadí jako lopata a krumpáč, jsme se shodli s kamarádem, je možno sehnat lepší, tu vám cigáni neukrádnou, bo se toho bojí jako upír kříže či česneku.

V pátek večer jsem po velice pozdním příchodu z práce, jako správný chalupář, udělal pár litrů hovězího chalupářského guláše. Připravil jsem pár drobností, které jsem pozapoměl a padl polomrtvý do postele. To byl zas týden.

Když nadešla sobota ráno, nemohl jsem ani dospat. Vše jsme naložili, měli jsme totálně plné auto. Chvíli jsem se cítil, jako by jsme se stěhovali :) Ani nevím co si mysleli sousedi, když nás viděli vše dávat do auta! Ještě nákup drobných pokrmů a už jsme jeli!

Na chatě jsme po příjezdu ani nevěděli, do čeho se pustit dříve... Bylo toho tolik co bylo potřeba udělat! Pustili jsme se do úklidu věcí po předchozí majiteli. Byly to staré časopisy a kusy hádrů... ...vše ekologicky likvidovatelné pálením. Dva dny jsme tam smrděli s fatrou... Snad se nám nepovedlo vytvořit nad lokalitou ozonovou díru! Hořet to moc nechtělo, pálili jsme to v místním ohništi a to nemá přísun vzduchu ze spod... Proto jsme museli hodně prokládat dřevem, kterého je tam pomálu :( a to i po lese... Ale díky snaze se zadařilo.

 Občas jsem byl nucen spálit i opravdové poklady. Takový manuál pro uvaření smažené slepičí ovulace se nevidí každý den!

Pravý chalupářský guláš.

 Já se zároveň začal prát s postelí. Ale byl to nerovný boj. Předchozí generace se nám pomstili, že používali neúměrné množství rezatýcha zkroucených hřebíků pro spojení dvou dřev. Výsledný spoj je opravdu nerozebiratelný! A já neměl ani pajsr. Zítra to musím napravit a vzít si ho...

Během odpoledne přišla návštěva místních domorodců. Poctivě jsme je provedli a ochutnali trochu z lahve kterou donesli. Zároveň jseme dali ochutnat z naší lahve pro návštěvy. Po jejich odchodu jsme začali dodělávat, co jsme měli rozdělané a poklízet vše vytahané. Roztříděný odpad jsme naložili do kufru a nebylo ho málo!

Po setmění začalo drobně pršet, tak jsme se vypravili spát domů. Sotva jsme si dali sprchu, padl jsem do postele a usnul jsem. Ráno na novo :)

Ráno bylo krásné, slunečné! Sehnal jsem pajsr a už jsem jel na chalupu. Po příjezdu jsem si zatopil, ohřál čaj v konvici na kamnecha a pokračoval v boji s postelí. Opět jsem musel rozdělat venku oheň a něco pálit. Zaroveň jsem vyrobil ještě trochu tříděného odpadu k odovzu.

Postel šla s potřebnou výbavou mnohem lépe! Po jejím odstranění jsem objevil v podlaze další sklepení. Je to část pod chatou. Přesně v místě, kde jsem chtěl udělat podstavec pro krb... Sklepení je rozsáhlé, ale hlavně, budeme moci namořit podlahu!

Pře polednem jsem si uklidim kamenný stůl, a protože svítilo sluníčko, dal jsem si oběd venku. Pohoda ne? Poté už jsem opět pouze poklízel, zametal, vymetal. Než jsem se vypravil domů, udělal jsem krátkou obchůzku. Nalezl jsem rašící kytky, běhající mravence... Je vůbec únor?

 

Teplo domova na chatě

Jak proběhl zbytek víkendu? V sobotu proběhla prezentace chaty rodičům. Na štěstí neměli nic proti. Návštěva tam nebyla příliš dlouho. A už se jelo domů. Odpoledne volám kamarádovi, že bych se otočil pro ten sporák. Ale né, prej bude čumět na hokej. Nechápu. Tak prý zítra ráno. Šel jsem brzo spát. Po pátečním večírku jsem byl stejně celý den malátný. Ráno jsem byl ovšem nažhaven.

Vyrazil jsem pro sporák. Sporák jsme naložili ve dvou, jako nic. Přece jen není největší. Během nakládání jsme se podivovali, v jak je dobrém stavu. Akorát začínal maličko rezivět. Měl jsem vyndaná sedadla ve voze, protože jsem chtěl cestou vyzvednout další věci. Sporák jsme nechali naložen vzadu, s tím, že pojedu velmi opatrně, aby se nepřekotil. Dostal jsem krůtí vývar a mohl jsem vyrazit dále.

Cestou se mi přihodila taková, nemilá věc. Ačkoliv jsem jel velmi pomalu, sporáček se mi překotil. V tu ranu bylo auto plné popílku, že se nedalo ani dýchat. Musel jsem zastavit, a co šlo, vymést. Večer mě čeká ještě galej s vysavačem :(

Moje další cesta vedla na kamarádovu chatu, kde jsem si potřeboval vzít matrace a trochu dřeva. Na mojí chatě není ani polénko. Vše jsem naložil a jel jsem k rodičům. Tam jsem si vzal nějaké drobnosti a přebytečné nářadí, abych měl jako výbavu :) Domluvil jsem si sestru s přítelem, kteří chatu ještě neviděli, že se tam otočí na čumandu a sporák mi pomohou vyložit!

Na chatě jsem musel nejprve odmontovat vynález s plynovým sporákem, který tam byl po předchozím majiteli. Vše bylo při šroubováno asi kilogramem vrutů. Dám jsem musel odmontovat takovou lavici, nebo co to bylo a prkno u stropu. Až jsem vše odstrojil, připravil a naměřil jsem si trubku.

Návštěva přijela souběžně s jedním ze sousedů, tak jsem se s ním pozdravil. Je to veselá kopa a hned nabídl tykání. Tak to má být! Ještě abych se tam zastavil s lahví zápisného... Prohodili jsme pár vět a šel jsem se věnovat sestře. Vše jsem jim ukázal a už mi šli pomáhat... Kamna jsme vynesli v cuku letu a už hořely!

Také jsem musel uříznout zámek u kadiboudy. Po otevření jsem zjistil, že zevnitř vypadá hůře než-li z venku. Je celá ztrouchnivělá...

Do večera jsem měl ještě dvě návštěvy, kamaráda jenž si našel kamarádku v nedaleké vesnici a druhého kamaráda z nedaleké vesnice. Téměř do tmy jsme kecali, já ještě odházel kupu popela, kterou mi majitel lesa udělal pálením větví před schody...

Závěrem se ještě rozpršelo, tak byl čas vyrazit dom. Ještě jsem musel vysát to auto. S tím jsem se trápil asi hodinu...

Zveřejněno

Za chvíli jedem dělat prezentaci rodičům. Blog byl zveřejněn :) Nechť se vám příjemně čte, v případě zájmu mě oblažte komentářem...

Klíčová událost

Dnes jsem měli na jednu hodinu domluvenou schůzku. Vzal jsem si na pátek dovolenou, abych vše stihl. Byl jsem totiž v hlavním městě. Vše klapalo na výbornou a dokonce jsem do svého programu zařadil návštěvu kamarádky v porodnici. Návštěva byla sice pouze blesková, ale stihl jsem za pět jedna sedět u notářky.

Když jsem přišel tak tam byl prodávající pán a jeho maminka, která je majitelka. Velice stará milá paní. Tak jsem se pozdravili. Paní hned vyjádřila lítost, že tam již nemůže jezdit a že se to prodává. Tak jsem naznačil, že u nás to bude v dobrých rukou. Ale pocit, jako když dítěti uzmete hračku, se dostavil.

Posléze přišel pan realitník. Pozdravili jsme se a už to šlo - ráz na ráz. Podpisy jsme já, i stará paní rozdávali jako rockové hvězdy. Na konec to sekretářka všechno pěkně zapsala, já vysolil 300 a bylo. Vzhledem k tomu, že jsme již podepsali předávací protokol, dostal jsem klíče! Super!

Než jsme se s prodávajícími rozloučili, ještě jsem se domluvil, že budu chtít nějaké historické foty a pod. Poté jsem vyrazil s realitníkem k bankomatu, musím mu dát ještě 1000 na katastr. Prý to obstará. Dále jsme spolu šli náměstím, on do kanceláře, já k bankéřce s papíry. Cestou jsme potkali švagrovu matku, shodou okolností také bankéřku a oni se znali. Tím je utajení celé akce velice ohroženo! Musel jsem okamžitě začít plánovat oznámení rodině, že jsou z nás chalupáři.

U bankéřky to byla chvilka, okopírovala si potřebné dokumenty, probrali jsme detaily ohledně vyplacení peněz a jel jsem.

Doma jsem volal rodičů, že je chci pozvat na výlet s překvapením. Ale bohužel neměli čas, že až zítra. Dále jsem volal švagrovi se sestrou, jestli nemají hodinu a deset minut čas na tajemný výlet. Měli, ale až za hodinu.

Naložil jsem je před domem a jeli jsme. V úvodu jsem rozdal instrukce, že se nesmí dohadovat kam že jedem, že se budeme bavit o jejich novém bytě. Cíl cesty jsem obhájil návštěvou u kamaráda, bydlícího ve vsi nedaleko od chaty.

Myslsím že byli vskutku překvapeni, ačkoliv něco podobného očekávali. Celou chatu jsme si prošli a vše sem jim ukázal. Když už jsme vše viděli, včetně kadibudky, byl čas vyrazit zpět... Poprosil jsem je, ať to udrží jako veliký tajem ještě do zítra...

Zítra návštěva s rodiči.

Papíry a podpisy

Tak jsem ráno vyrazil na podatelnu katastrálního úřadu. Zrovna podatelnu někdo zablokoval, tak jsem tam seděl jak pecka a čekal... Je to k vzteku, když kolem vás všichni chodí k přepážkám a vy nic. Ale dočkal jsem se. Dostal jsem razítko na žádost o vklad, převzali si jedno vydání smlouvy s ověřeným podpisem, vysolil jsem litr a šlo se. No, ještě jsem se optal, jestli budu platit litr až budu přepisovat chatu a prý budu. A prý musím jít na katastr jiného okresu, ve kterém se chata nalézá... Ale přijde mi to jako pičovina.

S potvrzenou žádostí jsem spěchal za bankéřkou. Měla ze mě radost. Zvláště, když jsem podepsal rizikovku na úvěr. Dále jsem podepsal pojistku chaty. Asi je to k ničemu ale za tři sta na rok, to není tak strašné. Prý až v pátek podepíšem u notáře kupní smlouvu, tak by mohly v příštím týdnu být prašule :)

Další podpis z mnoha ...

Tak mi dneska volala paní bankéřka, že má pro mě úvěrovou smlouvu k podpisu. Byla asi jedna hodina. Říkám, dnes se mi to hodí, jsem doma se zády. Tak jsem vyrazil. Byl jsem tam po chvíli, mistrně jsem umístil několik podpisů a bylo. Teda skoro. Ještě prý musím na poštu, nechat ověřit dva podpisy... Na poště jsem si poseděl tak čtvrt hodiny. Byl tam nesnesitelný smrad, nevím jestli se dávaj dávky nebo co, ale když jsem zaplatil devadesát korun a vypadnul jsem, zhluboka jsem si oddechl.

S jednou kopií ještě zpět za bankéřkou a se zbytkem lejster zítra na katastr. Dobrý, no, na katastru jsou do dvou. Taky mohla zavolat dřív. A to tam ještě vysolím litr. Na víc mi něco říká, že nebude poslední... Jak já ty úřady nenávidím!

Obratem jsem volal makléřovi. Říkám, že to budeme moci spustit, že jdu zítra na katastr a to je poslední co bance chybí, aby pustila chlupa. A prý jestli bude banka vyplácet na základě žádosti o zástavu nebo až zápisu? Že zápis jim bude trvat měsíc- až dva. Jak to mám zpropadeně vědět? Volám bankéřce. Tak na základě žádosti. Super!

V pátek ve 13:00 se můžem sejít u notáře, k podpisu. Hmm... Snad to stihnu...

Konečně mám pocit, že se to blíží!

Další víkend bez chaty

Tak je za námi další víkend, kdy jsme ještě nemohli jet na chatu... Mám pocit, že vše šíleně dlouho trvá! I když se to v podstatě vyřizuje pár dní, díky dětskému těšení se, jako by to byly věky... Že se nic neděje, je pouze zdání. Koncem minulého týdne jsem byl vyřídit pojištění bytu, byl jsem založit spořící účet v určené bance a dále jsem navštívil bankéřku. Dozvěděl jsem se, že v úterý, tzn. zítra by mohly být k podpisu smlouvy. No jen aby!

I když jsem psal, že je za námi víkend, kdy jsme nemohli jet na chatu, jeli jsme tam v neděli na čumandu. Ze slíbeného kácení zbývajících stromů, jsem neměl dobrý pocti. Obával jsem se hromady suti od kmenu statného smrku. V neděli mě šíleně chytla záda. Seděl jsem doma, otráveně se díval do zdi, před kterou mi někdo postavil televizi.

Venku hnusně pršelo - to je ale únor, já chodil jak naprcaný kačer, jak se říká, krůčky jsem dělal jako Hercule Poirot. Nehrozila žádná procházka nebo tak, čistě autem tam, autem zpátky. Alespoň jsme si cestu ospravedlnili, tím že si změříme vzdálenost a čas. Vzdálenost je 25km a cesta trvala 27 minut. Díky mému handicapu řídila přítelkyně. Až bude hezky a budu řídit já. bude to za 20 minut ;)

Na místě nám spadly hračky do kanálu. Chata stála, ale okolo, nekecám, ani jeden strom. Očividně se místní majitel lesa, během kácení stromů, trochu rozvášnil. Masakr! Vykácel toho víc, než na čem jsme se dohodli! Mnohem víc. Byli jsme z toho špatní, jak nás to vzalo. Ale když jsem viděl pařezy stromů, jež byly z půlky vyhnilé, trochu jsem si oddechl. Dříve nebo později by to přišlo, takhle to alespoň chatě neublížilo. Kdo ví, co by se stalo, během příští vichřice?

Nicméně, uvedená změna předznamenává téměř 24hodinové svícení sluníčka na chatu... A vedro. No, uvidí se, jak to bude vypadat. O proti slibu dřevorubců, že padne, stál dřevník. I když zrovna u něj by mi to nevadilo...

Z návštěvy nám vyplynul závěr, obsázet okolí chaty něčím, co zpropadeně rychle roste!

Díry

Protože na chatě nebude žádná elektřina, příliš tam neuplatním vrtačku do zásuvky, kterou jsem dostal před časem k narozeninám od přítelkyně. Ale protože předpokládám, že tam bude čas od času potřeba udělat nějaké díry, přišroubovat vrut či zamíchat barvu, nadešel mi další googlovací úkol. Vybrat cenově dostupnou, kvalitní a výkonou akuvrtačku. Protože chalupu kupujeme zděnou, měla by být příklepová.

Po dlouhém googlení a prolézání heuréky, jsem se rozhodl pro Makita 8281DWAE. (3 520 Kč) Myslím že splňuje vše co bych od tohoto zařízení očekával. A myslím, že bude i kvalitní... Snad. Také mě zaujala kapacita baterie.

Dnes mě kontaktovala paní z banky, u které budu mít nový úvěrový účet. Volala mi v 16:10, kdy prý se mohu zastavit, že potřebuje ten účet otevřít. Když jsem řekl, že shodou okolností hned, tak se jí to nelíbilo. Že je tam jen do půl a bla bla bla... Na konec jsme se domluvili na zítra 16:00. Doufám, že mi to vyjde. Závěrem hovoru mě nezapoměla upozornit, ať si donesu tři stováky, na počáteční vklad. To si dovolila dost, takhle před výplatou! Už to začíná. Maj mi peníze dát, a nyní chtějí platit... Ale co by chalupář pro chatu neudělal.

Parametry vrtačky:

Aku příklepová vrtačka Makita 8281DWAE

Aku příklepová vrtačka Makita 8281DWAE

• Dobře vyvážený příklepový vrtací šroubovák s kompaktním designem
• 2rychlostní převodovka s s kovovými ozubenými koly
• Možnost nastavení kroutícího momentu v 16 stupních
• Ergonomicky tvarovaná pogumovaná protiskluzová rukojeť
• Elektronický vypínač a motorová brzda
• Jednodílné rychloupínací sklíčidlo
• Součástí dodávky jsou dva akumulátory, nabíječka a kufr

Rozsah dodávky

• Transportní kufr - 824852-3
• 2× akumulátor 1422 - 192600-1
• Nabíječka - 193864-0
• Rychlosklíčidlo - 766003-1
• Bit č. 2 - 784636-0

Hmotnost	1,7 kg
Akumulátor	14,4 V / 1,9 Ah
Otáčky naprázdno 1. rychlost	0 - 400 min-1
Otáčky naprázdno 2. rychlost	0 - 1.300 min-1
Rozměry (DxŠxV)	210 x 95 x 240 mm
Utahovací moment tvrdý / měkký	36 / 20 Nm
Počet úderů naprázdno na 1. převod	0 - 6.000 min-1
Počet úderů naprázdno na 2. převod	0 - 19.500 min-1
Vrtací výkon (ocel|kámen|dřevo průměr)	10 / 10 / 25 mm

Rybolov vs. Pytláctví

No, protože bych chtěl na chatě chodit na ryby a obnovit svou pytláckou vášeň z dětství... Ale za pytláctví jsou nyní mastné pokuty, a něco jiného je, když chytí stráž malého kluka nebo dospělého chalupáře. Co tedy udělat pro to, abych mohl nahodit pytlačku na břehu řeky? Protože jsem na moravské straně republiky (nechápu toto rozdělení, holt rybáři jsou asi magoři žijící ve středověku) navštívil jsem http://www.mrsbrno.cz/

Zde jsem se dozvěděl, že:

  400Kč členský příspěvek

1000Kč zápisné

  800Kč mimo pstruhová lokální nebo 2 900Kč celo

republiková.

Tedy zaplatím 2 200Kč nebo 3 300Kč abych mohl chytat. Již docela chápu proč mě rodiče nechávali chodit na chovné rybníky s metrovým prutem, než abych byl členem komunity tichých bláznů...

Ovšem, aby mě to vůbec nechali zaplatit, musím si ještě udělat lístek! Tzn. učit se věci, které mě nezajímají a složit zkoušky. A jistě to také nebude zadarmo... Magořina co? Proto nejprve zjistím, jestli mě to bude bavit na pytláka. Jestli jo, tak se poptám, kdo mi dá průkaz bez testů. A jestli nikdo, tak se teprv rozhodnu co dál...

Kamna, kamna, kamna...

Tak už asi uvažuji pouze o kamnech. Krbovou vložku už jsem asi pustil z hlavy... Pořád koukám na kamna jotul. Jsou prostě krásná. A na chatu se hodí! Jak stylem, tak praktičností a hlavně asi životností. Nyní mám ve hře tři typy. Na heuréce jsem si dělal srovnání. 

Co z toho plyne pro mě?

Jotul F 3 TD  +velké rozměry, - nelze topit uhlím, 
JOTUL F 3 MF  +velké rozměry, +Lze topit uhlím, +Nemají mřížku
JOTUL F 8 TD   +velké rozměry, +velká homotnost, -nelze topit uhlím, -šířka kouřovodu

Tak pořád nevím... Nebude to legrace! Důležitým parametrem jsou pro mě rozměry. Proto jsou ve hře pouze tyto kamna. F8 bych bral bez rozmyslu, i s větší cenou, ale neumožňují topit hnědým uhlím. F3 MF jsou o něco menší, ale topit hnědým uhlím lze... Na štěstí je ještě pořád čas, chalupa stále není naše :(

Srovnání produktů

Srovnání produktů Jotul F 3 TD, JOTUL F 3 MF,  a JOTUL F 8 TD
Základní údaje
	odstranit ze schránky	odstranit ze schránky	odstranit ze schránky
Název	Jotul F 3 TD	JOTUL F 3 MF	JOTUL F 8 TD
Cena	17 553 - 26 500 Kč srovnat ceny z obchodů	21 329 - 25 000 Kč srovnat ceny z obchodů	22 490 - 27 000 Kč srovnat ceny z obchodů
Hodnocení	4 recenze	1 recenze	2 recenze
Hlavní charakteristiky
Výrobce	Jotul	Jotul	Jotul
Výměník	ne	-	-
Druh vytápění	tuhými palivy	tuhými palivy	tuhými palivy
Průměr kouřovodu	150 mm	150 mm	175 mm
Vytápěcí schopnost	216 m3	216 m3	276 m3
Výkon	9 kW	9 kW	8 kW
Kanadská	-	-	-
Hmotnost	106 kg	124 kg	140 kg
Výška	70.7 cm	70.7 cm	76 cm
Šířka	57.7 cm	57.7 cm	66.5 cm
Maximální délka polen	40 cm	40 cm	48 cm
Hloubka	48.4 cm	48.4 cm	56.8 cm

Výběr kamen

Jak jsem psal, včera po práci jsme vyrazili na návštěvu. Protože kamarádka zrovna slavila narozeniny, vezli jsme nějakou maličkost, jako gratulaci. Já jsem ještě vezl lahev ginu, aby se nám lépe vybíraly kamna. Po příjezdu jsme gratulovali a už se vedla diskuze o chatě. Udělal jsem prezentaci fotografií chaty na svém albu v G+. Sotva chtěl kamarád vyrazit do garáže na cigaretku, vyrazil jsem s nim omrknout ty zázraky. Musel jsem si je trochu odrovnat.

Měl tam jedny Petry, dvoje oválná kamna a jeden maličký kuchyňský sporák. Petry a sporák jako nové! Opravdu. Poté jsem se nemohl dlouho rozhodnout. Na konec jsme se s přítelkyní domluvili tak, že v chatě zrušíme plynový sporák a dáme tam sporák na dřevo. V budoucnu by jsme to doplnili o kamna místo krbu, ty jotulová. Na sporák jsme se domluvili na ceně 3 000,-. Nyní jsem procházel internet, není to nejméně ale ani nejvíce, tudíž bych řekl fér cena pro prodávajícího kamaráda a kupujícího chataře-chalupáře.