Rušit jsme to nechtěli, tak jsme to riskli. Sešli jsme se na vlakovém nádraží a jeli hromadně do vesnice asi 4km proti proudu. Rozdělili se na na skupiny a šli podél řeky z obou stran a kolem cyklostezky. Myslel jsem že toho tolik nebude, ale šli jsme několik hodin, a nasbírali vrchovatou káru odpadků. To je asi kubík a půl. A to něco směla jedna skupina nechat někde po cestě, že to jiný chatař odveze. Jinak by jsme to ani nenaložili...
Na chatě jsme se rozdělili do několika skupin. Každá šla na nějaké stanoviště. Někdo chytal ryby, někdo rybařil, panáka skákal, lukem nebo vzduchovou střílel, krmil medvěda nebo se svezl po řece na lodi.
Kdo měl hlad, opekl jsi špekáček. Odpoledne uteklo jak voda v řece, a už se vlakem jelo zpět. Byl jsem zaskočen, jak to proběhlo v pohodě. Jak byli všichni po covidovém období nadšení! Veškerá práce před akcí, aby jsme se ženou vše nachystali, za to stálo. Odvezli jsme děti vlakem vrátit rodičům, jeli jsme zpět na chatu vše uklidit, odvézt odpad do sběrného dvora a ... měli jsme dost. Zatím co mladí zůstali pářit, jeli jsme domů...
Žádné komentáře:
Okomentovat