Na středu jsem si naplánoval volno, pořád o mám mraky, vymyslel jsem si trochu práce na chatě. Chci pokračovat v chodníčku ke kadiboudě, ať se tam v zimě necápe v blátě, ale nemám štěrk. Takže jsem si vzal hned ráno vozík a jel pro štěrk. Jinak jsem na chatu vezl hromadu jiných věcí. Štěrk jsem tedy koupil cestou a dovezl ho za chatu kde jsem ho složil v lese. Dál jsem vysekával kousky louky, kde se chcem pohybovat. Už jsem asi starej, abych to sekal celé...
Odpoledne jsem si obešel okruh se psy a pak už jen odpočíval v altánu s nealko pivem před odjezdem domů. Když v tom slyším rázný příjezd auta které prudce brzdí pod chatou. No tak nakukuji a kdo to vystupuje a je to syn majitele okolních pozemků. No a rázným krokem jde k chatě. Už to mi přišlo zvláštní, ale pořád jsem nechápal. Měl jsem za chvíli pochopit. Nebudu to tady popisovat, jednání bylo ze začátku velice nepříjemné, následně se trochu zlepšilo ale rozhodnutí žádné nepadlo. Pouze jsem podepsal nepříjemný protokol, se kterým mi nezbylo než souhlasit,
Pointa nepříjemnosti je taková, že k chatě náleží menší kousek pozemku, než využíváme. Poměrně dost toho máme na pozemku majitele lesa i louky, což byl starší pán, jehož vnučky například jezdili k ženě na tábor. No a než jsem například rozšiřoval altán, tak jsem se ptal, jestli jim nevadí že to odkopu na jejich pozemku. Hranice pozemku je prakticky u prostřední vnější nohy altánu. Oplocení jejich lesa kvůli pejskům jsem se jich ptal. Třeba dřevník jsem si myslel že dělám podle mapy v mobilu na vlastním ale růžkem zasahuje do jejich a tak. No a starý pán to přepsal na syna. A syn měl nepříjemnost s nezaměřenou stodolou v obci. Kdy musel přijet geodet a udělat plán, on to vše platil a pakárna...
No přijel za mnou, bylo vidět že se fakt zlobí, a chtěl to pro mě vrátit do "původního" stavu, nechtěl slyšet o pronájmu protože co když po něm úřady půjdou že je třeba altán černá stavba a tak.
Sice jsme dokázali vymyslet nějaké řešení, prodat nechce, chce měnit, ale jestli seženu les na výměnu, který bude chtít, vymění ho se mnou. Ale nesmím sekat louku, to jsem si sice kvůli táborům domlouval s JZD, a pod. Prostě měl sepsáno vše co se mu nezdálo, vše. Včetně ptačí budky na jedné jejich olši.
Můžu vám říct, že jestli mám jí bourat altán, protože stavba přece němý být 3 metry od hranice pozemku, tak to tady prodáme a půjde s pánem bohem. Asi nejhorší zážitek letošního roku. Doufám 😳 Přiznám se že jsem z toho úplně v prdeli... Ale už se mi rodí v hlavě plán co by tím mohlo jít trochu udělat... No a mě z toho plyne velké životní ponaučení...
Ústní dohody mezigeneračně prostě nefungují a někdy v tom ústním podání si každý představuje něco jiného. A když zavoláte starému pánovi a on vám něco dovolí, tak to neznamená, že se to dozví syn a tak. Je to prostě komplikovaný. Vždy jsem si říkal jak jsou to hodní vesničtí lidi, se kterýma je normální domluva, překvapenej z paneláku, a šťastný že takový venkov ještě je. A pak stačí digitalizace katastru... Celé to chápu jako velký nedorozumění a doufám že je tom přesvědčím. Nejsem kandidát co by kradl pozemek.
