Na samotném sklonku září jsem měl nejprve bolavá záda, následně jsem byl nějaký marný. Ale posekali na poli kukuřici, tak jsme chtěli nějakou nasbírat pro zvířátka na zimu :) Vydali jsme se tam alespoň v neděli na otočku. Všude rostly mraky bedel. Ale byl jsem marnej, tak jsme je nechali. A pak jsme po poli během chviličky nasbírali pytel kukuřice k usušení. A jelo se domů.
14. září se republikou prohnaly extrémní srážky. Někde větší, někde menší. Vyrazil jsem to omrknout na chatu. Na štěstí to tady nebyla taková katastrofa. Ani to nebyla katastrofa jak na vánoce. Ale vody bylo hodně! Vzal jsem pejsky a prošel se s nima v dešti po cyklostezce. Cestou zpět mi z kapsy vypadlo vodítko. Když jsem to před odjezdem zjistil, šel jsem pro něj zpět a na cyklostezce byl vyvrácený strom! Asi hodinu po tom co jsem tam prošel. Moc nechybělo a mohl jsem ho mít na hlavě... Proto varují ve zrpávách, ať se sedí doma na zadku.
Chtěl jsem nějak využít hezkého počasí a dobré kondice po létě, tak jsem začátkem září párkrát vyrazil na kole pracovat z "domu". Má to výhodu. Člověk se ráno projede tam, odpoledne zpět, tedy pohyb před a po sezení u počítače, pracuje v příjemném prostředí lesa a altánu. Odpoledne po práci jsem zalil cukety nebo něco chvilku dělal a večer domů.
Jinak jsem si na chatu dovezl na vozejku fůrku štěrku a první víkend jsem zavozil dlažbu ke kadibudce. Tak už se po ní chodí pohodlně. Další věc, co jsem "dodělal" po dlouhé době, byl okapový svod pod altánem. Zarovnal jsem ho se sloupem a připevnil ho k němu. Také jsem ho natřel na hnědo, aby lépe zapadl. Součástí tohoto bylo předělání přívodu vody do dřezu v altánu a připravení kohoutku. Koncem srpna jsem totiž kolem altánu rozvěsil hadičku a trysky na vodní mlhu, tak aby to bylo kam připojit. Pozdě ale přece. No, myslím, že se mi to celkem povedlo a konečně to zase vypadá trochu lépe :) Sakra, jen koukám, že jsem asi nevyfotil finální výsledek.
V srpnu se toho moc nedělo. Dal jsem do kupy plážičku a vytáhl kánoi. Po neustálé velké vodě bylo nutné vyčistit břeh od nánosů větví, odkopat schody od bláta, vysekat trávu ... Staré přístaviště ve stínu velkého stromu používat nemůžu, protože je nalomený a kdo ví, kdy spadne. Konečně jsem se z lodě seznámil s rybáři na protějším břehu. Jsou z nedaleké vesnice. Maringotku koupili, protože původní pán zemřel a nyní tam jezdí oni.
V závěru srpna jsem se konečně dal do nějaké práce. Za dřevníkem jsem prokopal pod cestičkou strouhu, do které jsem zahrabal snad už 2 roky nachystanou trubku a udělal okapový svod. Sice jsem měl okap vyspádovaný na druhou stranu kde svod do kanálku už je, ale jak je to poměrně velká plocha a většinou i jehličí a lupení, tak to nezvládá odvádět. Nyní jsem to dodělal a až budou příští rok venku podsady, tak opravím spádování aby každá půlka kůlny a dřevníku tekla na vlastní stranu.
No a pak jsem se dal do dělání chodníčku. Již pár let jsem měl nachystané zatravňováky. Ty jsem kopil nejprve pro to, abych udělal výjezd z louky k chatě. Aby to v kopci neklouzalo, když je mokrá tráva. Ale pak se ukázalo, že k chatě nejezdíme. Takže mi je kamarád během svaťáku převozil před kůlnu, že bych udělal cestičku tam. Jenže tam mám v plánu ještě dělat nějaké teréní úpravy. A cestou ke kadibudce stály louže a bláto. Tak jsem to využil a začal pokládat tam. Zatravňováky mi vyšly jen na půl délky. Přesně k lesu. V lese už je cestička z jehličí, to už je lepší. Ale asi přikoupím a položím to až ke spodní kadiboudě... No tak jsem celkem rád, že jsem letos na chatě zvládl i nějakou práci, aby bylo na co vzpomínat :)
I ostatní červnové víkendy se vedly v podobném duchu, bylo nechutné vedro, takže na práci nebylo pomyšlní a asi mi i nějak došly baterky. Maximálně procházky, třeba k pivnímu automatu v nedaleké vesnici. A večer ohýnek. Musel jsem zrušit rajčata. Jak jsem měl nesprávnou odrůdu a jak docela často pršely ty průtrže, odešly na plíseň. Už sklízíme cuketky a vypadá to, že bude i nějaká dýně...
Další víkend jsem si trochu protáhl. Sice jsem odkopával hlínu sesypanou pod altán a posekal trávu, ale jinak jsem nic moc nedělal. Chodil s pejskama, četl si, koupat se nedalo protože řeka byla plná bláta od neustálých průtrží. Ale chytil jsem klíště! To se často nestává!
V týdnu byla další totální průtrž. Takže když jsme jeli na chatu, tak jsme nevěděli, co nás tam čeká. Ovšem než jsme vyjeli na chatu, tak jsme se otočili do sousedního města do prodejny HECHT pro stavebnici houpací dřevěné lavičky. Chceme si udělat na chatě prostor pro zevlování ve stínu. Letos jsou totiž nesnesitelná vedra.
Hned při první procházce s pejsky po příjezdu jsem viděl co se stalo. Nalomilo to obří strom v místě, kde jsme měli o táborech hřiště. Ten je snad do půlky rozštíplý, ale pořád částečně stojí. Obávám se, že ho tak povodí nepokácí. Nevšimnou si toho. Ale sousedům nejen že to zaneslo dvorek blátem z kukuřičného pole, vymlelo cestu, ale zlomilo to i strom co jim spadl na přívod elektřiny. Takže jsou odpojení. Letos je to fakt masakr. Hrozně dlouho sucha a nic. Na jednou každý týden průtrž a pak zase nic.
Já se tedy dal do skládání lavičky. Už bylo parno, takže jsme myslel že u toho zdechnu, ale zároveň se těšil, že už to bude hotové. Paku ž to bylo. Jak jsem to skládal jsem natočil video. Možná jste si všimli, že mě videa poslední dobou baví :) Večer pak procházka s pejsky na dvě točená piva a opečení klobásky na ohni a spát.
Druhý den ráno jsem se vydal s kamerou po stopách povodně. Vyrazil jsem na kukuřičné pole. A co jsem našel mi vyrazilo dech. Zemědělci mají kukuřici vysetou v prutkém kopci, řádky po kopci. V poli jsou vymleté potoky vody. No prostě naprosto šílené. Pěkně jsem si to natočil. Za jednou z vyplavovaných chat jsem našel v lese utržený svah. Asi třímetrovou stěnu z bláta. To jsem ještě asi neviděl. Fakt masakr. No posuďte sami:
Co se odpoledne po natáčení nestalo. Přišla další průtrž. Celá cyklostezka zaplavená blátem. Sousedi ti už to ani neodklízeli. To je tak, když jezeďáci u té práce nepřemýšlí...
Opět jsem si prodloužil víkend. Proč ne. Musím trochu vybírat dovolenou, tak když je to léto? Jezeďáci konečně posekali louky! Chvála jim! Poslední v okolí, už jsem myslel, že to ani nebude! No, ale zůstali nám před chatou kupy trávy. Jak se tam otáčejí, couvají nebo co, tak jim to mašiny neseberou, nebo vyplivnou... Ve čtvrtek jsem to tedy uklízel a sekal kolem chaty... Večer jsem si s pejskama střihl pěknou procházku a byla pohoda.
Další den jsem pokračoval v kosení. Během akce se mi podělal křoviňák, uvolnil se karburátor, tak to blblo. Chvíli jsem to hledal než jsem to opravil. Ale i tak jsem to nedosekl, protože mi ke konci odešelo magneto. To už se stalo když byl úplně nový. Takže tam zůstalo trochu trávy pro srnky na schovávanou. Ale i já už měl dost, takže to tolik nevadilo :) Večer tradiční posezení u ohýnku, už i se ženou která přijela.
Čemu se letos daří, to jsou ptáčci. Jedno hnízdo máme u dveří na verandě za trámem. Jedno je v altánu. Střízlík se mi vykašlal na 3 budky kolem chaty, udělal si hnízdo za sprchou pod palubkama chaty. Takže letos toho myslím odchováme požehnaně :) Ty ptáčkci hned u dveří už jsou krásní.
