Konec roku

 V listopadu jsme dostali klíčky od nového domu, tak bylo jasné, že na chatu toho moc nenajezdíme. Dřevo co jsem zde měl připraveno už bylo odvoženo, tak nebyl moc důvod... Ale je pravda že občas jsem se na vypravil na kontrolu :) každou volnou chvíli jsem věnoval práci na domku a jiným starostem tam. Ale do Vánoc jsme se stejně nestihli přestěhovat, takže štědrý den jsme si stejně užili jako každý rok v chajdě.

Když si shrnu uplynulý rok, tak ovlivněný covidem nám umožnil strávit na chatě mnoho času. Prakticky od března do října téměř nepřetržitě. Zvládli jsme toho tady udělat opravdu hodně, ať už pláčem v zadu, nový altán, přístavek u kůlny, střechu na kůlně, sprchu, vše z vlastních trámů nařezaných tady v lese. Nebýt nařízeného homeofficu by jsme stihli možná altán.

Když si uplynulý rok rekapituluji, a nepočítám jiná negativa odříznutí na chatě, tak to bylo vlastně super, a chata nám ukázala že prostě v bytě již dál nemůžeme. Proto jdeme do domku. Bydlení v domku nám paradoxně bude bránit být pořád na chatě. Ale nevadí, plánujeme dál, vymysleli jsme si tábor pro malé děti v létě, usilujeme o to aby se chata dál smysluplně využívala právě na akce s dětmi, proto tady budeme dál budovat nějaké atrakce a snad se tady budeme scházet i nějak komunitně. A jestli to neklapne, přátelé o to stát nebudou, tak to bude prostě místo kam si budeme jezdit odpočinout. Teda jestli budeme umět odpočívat :)

První sníh

 Vlivem okolností jsem byl na chatu pouze na sobotu. Vyrazil jsem tam dělat dřevo, které jsem měl v plánu odvézt do domu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve, abych toho stihl co nejvíce, ale nepovedlo se, takže jsem tam přijel až někdy před obědem. Už to mi značilo, že věci nepůjdou jak mají. Ale nevadí. Zatopil jsem si, udělal čaj a vrhnul se do díla. Řezal štípal co bylo potřeba. Pak jsem se rozhodl přikácet jeden strom. Pěkně jsem si ho naříznul a začal ho odřezávat, že si ve vhodný okamžik zatlačím aby spadl kam je potřeba. Nevím jestli to bylo poryvem větru, ale dříve než jsem čekal se strom zaklonil a sevřel pilu. Já vím, on na tu stranu byl trochu převážen. Ale zaskočilo mě to. Zašel jsem pro lano a zkoušel tahat. Nepovedlo se. Zašel jsem pro žebřík abych lano uvázal výš. Zase jsem tahal. Vypadalo to nadějně ale nic. Sám to člověk prostě nedá, přece jen, nějaké stovky kg to jsou. Tak jsem donesl sekeru a začal jsem to podsekávat nepomohlo to, akorát se uvolňoval na stranu s pilou. Vzal jsem tedy dřevěné klíny a snažil se pilu uvolnit zatlučením klínu do řezu. Marné. Začal jsem tedy lištu vysekávat sekerou. Šlo to dobře do okamžiku, když jsem usekl jeden zub na liště... No prostě past vedle pasti. Mořil jsem se tam s tím více než hodinu až se mi to povedlo odsekat a lanem odtáhnout... Pak už jsem ho jen pořezal a totálně vyšťavenej jel domů. Říkal jsem si, že mi to za to stálo... Ale taky to byl první víkend kdy bylo na chatě bílo 😊

Stěna z pražců za kůlnou

V listopadu nám počasí moc nepřeje. Sice není sníh a nemrzne, jak by třeba člověk čekal, pak by ho to nenutilo něco dělat, ale také není úplně krásně, většinou mlha, mrholení, chlad a případné ranní mrazíky. O uplynulém víkendu, když jsme byli na chatě, jsem se pustil do svahu za kůlnou. Je to trochu pod střechou a potřebuju to udělat, protože stěna má podepřít zadní část střechy přístavku kůlny.

Začal jsem tedy kopat. Prakticky celou sobotu jsem kopal a vozil hlínu před chatu na rozšíření svahu. Odkopával jsem to tak, aby se pržce daly skládat za rantl sklípku. V cestě mi stála malá borovička, kterou jsem už dříve při stavbě střechy ohnul. Tu jsem vykopal a zasadil za chatou do lesa na paseku. Měla docela dlouhej kořen, takže i díra na ní byla celkem hluboká. Takže jestli se neujme, neudělá mi to vůbec radost. Jinak, zrovna jsem si stěžoval jak nerostou nikde kolem hřiby, ale co jsem to nenašel, několik jich rostlo za kadibudkou. Takže bylo několik řízků. Je to paráda když rostou jak na zahrádce..

V neděli jsme pak začali vozit na koutoučí trámy. Prvně společně a pak už jsem to zvládl sám, není to moc práce pro holky. Padlo jich tam osum. Jeden z toho jsem teda asi o metr seříznul, protože byl koncem ve svahu. No měl jsem dost a byl jsem rád že tam jsou...

Pak už jsme tam byli jen na půl den o 17. tém listopadu. To jsem vykopal díry a usadil dva pražce a podložil půlkulatým trámkem střechu. Nyní už může pomalu napadat sníh, už se to snad nezřítí :)

Jinak sluníčko prakticky nesvítí, za týden vyrobí solár třeba 0,3kWh, což je prakticky nic, a hlavně je to důkaz že fakt skoro nesvítí. V létě když svítí tak vyrobíme s klidem za den 1kWh... (a to mám podezření že né víc, protože to není kam ukládat)

Začátek listopadu na chatě

Na začátku listopadu jsme se na chatě vyskytli dva víkendy. Ale po nemoci, po žebrech, po sezení doma jakoby mi došla energie. Takže se nic velkého nestihlo. Ale také začínám pozorovat efekt podzimu, kdy se rozednívá déle ale hlavně tma je již téměř po čtvrté hodině...

V lese jsem pokácel nějaké stromy a začal jsem je rozbíjet kalačem. Dělal jsem to protože jsem chtěl doplnit hranici dřeva, dokud ještě dřevo je a také protože plánujeme nákup domu, kde se topí dřevem, a nevím kolik ho tam bude, až se budeme stěhovat. Tak nám chci něco zajistit předem... Tím jak to dělám sám rukama a nemám úplně nejlepší kondici, tak mi to nešlo nejrychleji.

Kolem chaty roste hromada bedel, hřiby žádné. Ale objevila se tu hlívá ústřičná! Nemohl jsem to nechat jen tak, a udělal jsem z ní dršťkovku. Byla výborná! Byly tužší než houby koupené, ale zase jich bylo hodně a velice chutné. Jedl jsem jí tři dny :)

Nedávno jsem volal policajty na jednu vykradenou chatu v okolí naší. To člověka trochu vyděsí :) Taťka nám proto udělal petlici na okno u kuchyňské linky, kde dříve nebyla. Já jsem jí nainstaloval. Je dost podobná petlicím původním. Při návrhu řešení mě nedošlo, že oka která zůstanou na stěně, oddálí okenice. Takže nyní jdou trochu víc vystrčené do cesty, než dříve... Nyní nezbyde než nechat přidělat další zámek!

Jinak, podzim je mrazivý, mrzne prakticky od konce října, kdo by to řekl, že. Dost prší a jsou vlezlé mlhy a mrholení. Ale jinak je tu stále krásně :)

Promoření aneb pracovka na dřevo

Prymule nám pomalu zakazuje i jít na velkou, ale to nám nebrání naplnit dřevník. Tak jsme se na chatě sešli na pracovku. Ne ale teď vážně, dlouho jsme zvažovali, jestli pracovku vůbec udělat, ale protože dřevník bylo potřeba naplnit a lahve rumu vyprázdnit, rozhodli jsem se to risknout. Teď když sedím doma bez čichu mi to tak výborný nápad nepřijde, ale nelituji, víkend byl parádní a dřevník puká ve švech.

V pátek než všichni přijeli jsem po práci konečně namontoval plastový rozvaděč do studny. Roky tam byly kabely přikryté plachtou, aby na ně neteklo. Takže konečně jsem to dodělal :) Měl jsem koupený rozvaděč, dole vyvrtané díry do skruže, jen to tam dát. Pak jsem začal chystat dřevníky, aby nás zítra už nic nebrzdilo.

Někteří jsem se sešli již v pátek večer. Teda já byl připraven od čtvrtka, ale to neva. Počasí bylo teplé tak jsem byli venku u ohně a pokecali. Zjisitli jsme kdo nemá rád peníze, a kdo je naopak miluje :ú

V sobotu dorazila kompletní sestava a vozilo se a řezalo se a štípalo se, jen to svištělo. S pauzou na oběd a s čekáním na večerní bramboráky... Na konec to dobře dopadlo, dřevník byl plný, žaludky byly plný a mohlo se společně popít. Pozdě v noci někdo uvařil něco, já to znám jako podkovák, kdy se nahřeje podkova a hodí se do smíchaného různého alkoholu, ale oni dělali 13ku klíč místo podkovy, a pak se všichni společně napili z jedné nádoby. Kam se serou techtle mechtle...

V neděli většina lidí odjela už ráno, ty co nechtěli pořád zmizet jsem zapřáhl do práce a navozili jsme na hranici zbytek dřeva z lesa. Ani to je nevypudilo, tak jsme si udělali polívku k pozdnímu obědu a pak už byl vážně čas balit a vyrazit domů do městal

Byl to parádní víkend, práce, zábava, covid. Všechno tam bylo :)

Nedělní čištění studánky

Protože mě pořád děsně bolí žebra, na chatu jsme ani nevyráželi. Jel jsem tam jen v neděli na den sklidit cukety a dělat třeba nějaké drobnosti. Hlavně mi přišel klešťový měřák, tak jsem se těšil, až s ním budu měřit proud :)

Vyrazili jsme tedy s pejskama ráno, koupil jsem cestou kanďák benzínu, koupil jsem 2kg bombu plynu a jeli jsme. Po příjezdu jsem šel do lesa pro připravené trámky a snesl jsem je k chatě. Ale víc jsem toho nenosil, protože mě to bolelo. Tak jsem šel vybrat popel do kamen, zatopil a udělal si kafe. Potom jsem se dal do měření.

Měřil jsem hlavně měnič na 220v

• na prázdno to skákalo od 0,25 do 0,9A, tedy odhadem 0,5A
• když jsem pustil vodu, tak čerpadlo odebíralo 15,5A
• když jsem k čerpadlu pustil 100W klasickou žárovku, tak jsem naměřil 25A
• samotná 100W žárovka naměřila 10A
• 10W LED žárovka ukázala 1A

Tedy každých 10W je 1A, s tím se bude dát celkem počítat.

Po obědě jsem si vybral jeden déle plánovaný úkol, který není moc náročný na žebra, a to vyčistit studánku. Sice tam pro vodu už nechodíme, ale pořád ji chápu jako takovou zálohu, když by odešlo čerpadlo. Nebo odejde, když tam nebudem ale budou tam děcka s oddílem. Co potom? Studánka.

 

 

Vzal jsem tedy ponorné čerpadlo které jsem kdysi koupil na inzerát, hadici, lopatu, motyčku a donesl to ke studánce. Pak jsem ještě dotáhl centrálu. Ta už byla nárnočnější. Vyčistil jsem bezprostřední okolí studánky, vyházel asi 20 slimáku ze spodní strany poklopu a vyšistil jejich bobky přilepené na poklopu. Pak jsem chtěl začít čerpat, ale všiml jsem si, že se čerpadlo neroztáčí. Bylo zatuhlé. Tak jsem ho začal ručně roztáčet... Pak už se ručně točilo ale těžce, zkoušel jsem ho i elektricky až se rozjelo. Poté se ovšem zastavilo. Chvíli jsem s ním laboroval, až jsem ho vzal k chatě rozebrat. Zjistil jsem že v něm explodoval rozběhový kondenzátor. Sice jsem měl jiný, ale byl větší. Pakárna. Povedlo se mi ho tam napasovat a čerpadlo sešroubovat. Jenže motor je masivní a kovový a horký jak pětník. Takže když jsem pak čerpal, stále vypadávala teplotní pojistka ... Na konec se mi to povedlo v podstatě vyčerpat až do dna. Něco jsem vybíral kýblem. Během čerpání jsem to metl koštětem, aby se uvolňovaly usazeniny na kamenech a tak.

Když jsem to uznal za hotové, bylo na časee chatu poklidit, nářadí poklidit a pomalu vyrazit domů... Čištění studánky mi podráždilo žebro, že jsem si musel loupnout ibáč :/

Marodění na chatě

Protože se zase blbne s covidem a říkají nám, ať nechodíme do práce, rozhodli jsme se zůstat na chatě ještě jeden týden. Takže jsem zůstal ubytován. Ovšem v noci z úterka na středu jsem chytil urputnou žaludeční a střevní chřipku, moc jsem toho nenaspal, celou noc jsem se kroutil a chodil na kadibudku. Jojo, vzpomínal jsem na domácí záchod... Žena ráno odjela, kvůli mě docela nevyspalá do práce, a já seděl na chatě celý den hlady. Ani mi nebylo pořád dobře. Pravda byla, že mi nebylo dobře ani ve čtvrtek. Domluvili jsme se, že Edita zůstane ve městě, aby to odemě nechytla a přijela až v pátek. Já protože moc nejdl, nemusel jsem ani nakupovat.

Tatarák dostali pejsci místo páníčka

 Měl jsem v lednici navařenou omáčku už od pondělí, ale jak jsem nejedl, tak se zkazila. V pátek večer jsem šel hledat pařez, kam bych ji mohl vylít. Jak jsem šel do meze a udělal jsem krok do velkého schodu, utrhl se mi pod nohou kořen. Spadl jsem zpět, jak jsem to nečekal, dřepnul jsem si a totálně si vyrazil kolenem dech a narazil žebra. Takže sobota pro mě byla proflákaná, nemohl jsem sedět ani ležet, natož něco dělat...

Na protějším kopci někdo staví krásný sroubek

 

V neděli jsem se přemohl, a šel jsem pokácet strom. Když člověk překonal bolest, nastavil se do potřebný pozice tak to šlo, ale byla to hrůza. Chtěl jsem ale začít připravovat pár trámků na koupelnu, rád bych ji uzavřel, takže ještě dvě stěny a dveře, aby tam v zimě nefoukalo... A taky jsem chtěl nadělat trochu dřeva na plánovoanou pracovku. Protože mě po celé akci žebro bolelo jak blázen, ani jsem to nedodělal, neuklidil...

Pondělí byl svátek. Trochu jsem jen poklízel kolem chaty, nic moc jsem nemohl. Odpoledne jsme vyrazili za vesnici na mez, na švestky. Vzali jsme žebřík a natrhali společnýma silama dva kýble parádních švestek! Pak už jsme naskládali plné auto věcí a jeli po dvou týdnech domů... Do města.

Zářijový týden na chatě

Blížil se druhý zářijový víkend. Mělo být hezky, tak jsem zvažoval, jestli vyrazit na čundr, nebo na chatě začít opravovat střechu kůlny. Na konec jsem se rozhodl pro střechu. Do kůlny při dešti zatéká, já to chytám do bob ale poslední dobou jsou plné při každém dešti.

Víkend jsem si prodloužil o pátek, tak jsem se na chatu nechal dovézt už ve čtvrtek. Zaroveň jsme dovezli tunu štěrku, abych byl připraven na dláždění výjezdu. Tuna je jeden vozíček za auto. Taková hromádka :)

V pátek jsem tedy začal ráno oklízet střechu na kůlně. Nametl jsem tam skoro tři kotouče mechu, odnosil jsem hromadu eternitů a sloupal jsem dvě vrstvy lepenky, která tam byla jako krytina. Lepenka začala téct, protože byla prošoupaná eternitem co na tom ležel na slunci a jak tam byla vratká prkna, tak to popraskalo. 

Tak nějak jsem to dělal skoro do večera. A protože jsem se nevěnoval pejskům, žena měl přijet až další den ráno, tak jsem se vypravil na procházku do vedlejší vesnice na pivo. Vracel jsem se zpět potmě a vyzkoušel jsem novou čelovku LED lenser :)

V sobotu jsem celý den instaloval na střechu OSB desky, rovnal je tam, šrouboval, prodlužoval trámy, dělal vzpěry. Celkem jsem se u toho navztekal a byl to dlouhý den. V podvečer přijeli známí a trochu jsme se poveselili.

V neděli, když jsem se dopoledne rozkoukal, tak jsem začal dělat lepenku, plechy a ostatní, aby se střecha dokončila. Povedlo se, tak jsem mohl v podvečer vyrazit do hobbymarketu pro okapy. 

V pondělí jsem hned ráno dovezl auto do servisu ve zdejší vesnici a šel na chatu homeofficovat. Protože jsem na chatě homeofficoval skoro celý týden, tak jsem po odpolednách dodělal ještě střechu hranice dřeva, kterou jsem kdysi udělal krátkou a pršelo na dřevo a taky jsem dodělal okap u střechy na kůlně.

Jeden večer jsem si taky šel zarybařit, naposled jsem byl jako mladý kluk. A protože se mi asi po hodině povedlo chytit okouna, tak jsem měl radost a bavilo mě to. Okounka jsem samozřejmě zatím pustil. 

A byl tu pátek. Chtěl jsem si užít posledních letošních hezkých dní na lodi, tak jsem vyrazil proti proudu do sousední vesnice. Byla to makačka, ale zvládl jsem to. Dal jsem na oslavu pivo a panáka. Ujel jsem tam a zpět skoro 7km. Přijel jsem po tmě. 

 

Dlouho jsme vymýšleli, jak přidělat alespoň několik míst pro spaní, když je nějaká akce třeba. Napadlo nás, udělat půdu původnímu dřevníku. Tak jsem přeskládal prkna a veškerý materiál do nového přístavku u kůlny, dojel jsem do města pro OSB desky a začal jsem na tom dělat. Večer jsem se jel projet na lodi na druhou stranu řeky.

V neděli jsem půdičku a ostatní už jen dodělával. Byl to velice plodný týden!