úterý 29. května 2018

Pražce

Již od minulého roku, kdy jsme začali zásadně odkopávat svah, jsme probírali, jak asi odkopaný svah zpevnit. Nechtěli jsme nějak nehezky betonovat a tak, aby to bylo takové nějaké přírodní a hlavně aby to nestálo neskutečný majlant, což železobetonová opěrná zeď by rozhodně stála :) Postupem času jsme došli k tomu, že by to nemuselo být špatné ze železničních pražců. Mají svá negativa, špatně se shání, špatně se s nima manipuluje ale hlavně smrdí. (známej z nich kdysi zídku měl a přestaly smrdět prej za 3 roky)

Začal jsem je tedy shánět. Po čase jsem zjistil že jedna známá z práce má manžela na správě železnice. Tak jsem jí zaúkoloval, ať od něj něco zajistí. Trvalo to asi rok. A dala vědět, že se něco bude dělat ve vesnici kousek od chaty, ale tam že jsou špatné, nebo je má někdo zamluvené, a že o pár týdnů déle budou u nás ve městě. Ale že to bude taková nějaká pololegální akce, že sice na to budu mít papír ale jako na betonové, a že až mávne, musíme týž den vyrazit nakládat.

Sehnal jsem kontakt na auto s rukou a začal to organizovat. Bylo to totálně šílené! Povedlo se na poněkolikátý den vše domluvit, ukázat a večer jsem čekal až se uvolní auto s rukou. Byl to právě pátek.

Sešli jsme se na nádraží, dopravce přijel jako velká voda, div mě nepřejel a strašně spěchal, myslel jsem že si vyberu pouze krásné, ale dopravce naznal, že vše nebo nic, že chvátá na pivo a že se s tím nebude přebírat. Tak to začal rukou lískat na korbu hlava nehlava a už se jelo. Po telefonu pořád řešil kolik to bude vážit, aby to uvezl a tak, že naloží pouze 10 tun. Na konec naložil tolik aby to nepadalo. V kopci jel tak 20 kmh, tak to asi přeložil :)

U chaty jsem to nechal jen vyklopit, to bylo už asi 8 hodin a zacáloval jsem. Chtěl 2000, což nevím jestli je hodně nebo málo, ale bylo to tam složené. Najel asi 75km. Byla to náročná akce, hlavně na organizaci, a dost mě to vyčerpalo. Ale už je tam máme a můžem začít dělat opěrnou zídku :)

 



pondělí 28. května 2018

Výkop "megapařezu"

Asi shrnu poslední tři víkendy do jednoho, když jsem nezapisoval postupně. Ale nevadí, o prvním víkendu se na chatě slavilo, práce se neodvedla žádná. A o zbývajících dvou jsem kopal pařez u kamenného stolu. To je asi to nejzásadnější. Tak se na to pojďme mrknout.


Úvodní výkop jsem zahájil 14.5. v pondělí po oslavě. Měl jsem černé svědomí, že jsem nic nedělal, tak jsem vyrazil po práci začít kopat. Makal jsem na tom několik hodin a výsledek skoro žádný. kolem byl jeden veliký pletenec kořenů, že do země nešel ani zarazit rýč či krumpáč. Bylo to zoufalé. Vážně trvalo pekelně dlouho, než se mi povedlo se nějak uchytit, abych mohl začít normálně pokračovat a odkopávat. Do večera jsem byl úplně odvařený a výsledek na fotkách níže... Malá dírka a hromada kořenů.

O víkendu to bylo takové složitější, v pátek a v sobotu ráno jsem měl nějaké povinnosti doma, a ještě nebylo ženě vůbec dobře, tak jsme nevěděli jestli vyrazíme nebo ne, na konec jsme vyrazili v sobotu odpoledne a byli jsme rádi, že jsem tak učinili. Já se mohl okamžitě vrhnout do práce. Odkopával jsem co šlo, vytrhával kořeny a ještě v sobotu jsem objevil v zemi 200l železný sud. Byl zakopaný v dráze odtoku okapů. Předchozí majitelé do něj asi chytali dešťovou vodu, nebo co. Byl plný tlejícího jehličí, hlíny, větví, no fuj. Tak jsem ho odkopával a postupně vybíral. Bylo zajímavé, že jsem ještě v půlce sudu našel zelenou smrkovou větev. Jak tam byla voda a nebyl vzduch, tak asi netlela. Mohla tam zkamenět :)

Sud se mi povedlo dostat ven až v neděli před odjezdem. Už tam byla díra, že by se v ní schoval mamut. Odkopanou hlínu vozím stále na svah, nově vzniklou díru budu muset zavozit jinou hlínou, kterou vykopu třeba na místě základů... No parádně jsem se v kopání posunul za víkend ale pařezu jsem se zatím ani nedotkl. Při odjezdu místo vypadalo takhle:



Další následující víkend, poslední květnový už mám více v živé paměti. V pátek jsme dorazili velice dlouho, protože jsem řešil pražce, o čemž se rozepíšu zvlášť. Ale v sobotu jsem od rána pokračoval v kopání. Protože bylo neskutečně úmorné vedro, vydržel jsem to s pauzou na oběd asi jen do tří odpoledne. V tom vedru je to úplně šílené, na konec jsem už zůstal dělat pouze v trenkách, protože ze mě lilo tak, že oblečení bylo na obtíž. Když jsem končil, byl jsem zablácený jako prase. Vzal jsem tedy pejsky a šli jsme se koupat do řeky. Voda vypadala špinavá, protože na ní plavaly lupeny a květy z vrb kolem, ale pod tím byla parádní a hlavně teplá jak blázen! Úžasná koupačka, na to jsem se neskutečně těšil. Poté jsme vyrazili se ženou do města na nákup. Cestou jsme se zastavili na zmrzku a na procházku lesem, aby jsme byli chvíli ve stínu. Večer jsme si udělali sprchu a ohýnek a pekli si na klacku špízy. Byl krásný teplý večer. Přesto že je květen, tak je léto.

V neděli, jak jinak, než že jsem po ranním venčení pejsků a po snídani začal kopat. Rozhodl jsem se že pařez musí ven! A jak jsem se rozhodl, tak jsem udělal, s pauzou na oběd jsem na tom makal do odpoledne jako ďábel. Když už se mi ho povedlo odkopat, a vyvrátit, tak jsem ho nemohl dostat z té díry ven. Musel jsem mu postupně odřezat trochu kořenů, abych ho byl schopen nadzevednout a vyvalit z díry. Asi po hodině usilovné práce se mi to podařilo a měl jsem neskutečnou radost!

Ovšem na místě pařezu vznikla díra na základy na garáž :( kdo to zavozí a čím to jsem zvědav :(

Začínám tedy plánovat, kudy budu pokračovat v kopání díry na odpad. Zahájení výkopu tohoto pařezu nebylo pouze z důvodu rovinky u ohně a stolu, ale také odstranění kořenů pro výkop odpadu...

Večer jsme se sbalili a jeli domů, můžu říci, že jsem měl dost!









čtvrtek 10. května 2018

Druhý prodloužený víkend

Je za námi druhý extrémně prodloužený víkend. Víkend to byl parádní. Povedl se kus práce a povedla se i zábava. Tedy né že by práce nebyla zábava, minimálně pro mě je, ale aby jsme v tom měli jasno, termín zábava používám pro jiné činnosti než práci.
V pátek jsem vyrazil po práci na chatu na kole. Jelo se parádně, udělal jsem si i přestávku na svačinu v jedné občerstvovně. Když jsem přijel na chatu tak jsem byl celkem utahanej, ale přece jen jsem se po chvíli zabydlování dal do práce. Chtěl jsem dodělat tu lavičku. Dílo se celkem dařilo a než byla absolutní tma, byla hotová. Během práce se zastavil kamarád Franta na kafe, ale neměl jsem na něj moc čas...

Druhý den ráno bylo parádní. Bylo prostě nádherně. Byl to takový ten den, kdy lituji, že nemám profi foťák a profi talent. Na co se člověk podíval, bylo jako umělecké dílo. Není lepší balzám na duši než se ráno procházet rosou a kochat se tou všudy přítomnou nádherou! Ale rozplývání bylo dost, frknul jsem tam snídani kterou žena nachystala když jsem se rozplýval na louce a šel jsem kopat.




Má tu příští týden být oslava pro malé děti. Je potřeba tedy začít kulturnit okolí ohniště. Již dříve jsem ho už zavozil aby se srovnal terén, poté jsem začal navážet svah směrem k brňákům. Tím se rozrůstá prostor a je to rovně se zemí pod betonovým stolem. Ale stále tam překážejí pařezy. Dva jsou směrem ke sklípku a jeden u stolu. Tak jsem začal kopat ten jeden u sklípku. Jel jsem jako motorová myš s přestávkou na oběd až do odpoledního odjezdu na oslavu narozenin.




 Když jsme se vrátili po oslavě, jal jsem se to dokopat. Končil jsem téměř za tmy, ale byl venku. Neskutečná rachota byla korunována úspěchem. Pařez jsem svalil z meze k Brňákům a někdy ho musím odvézt do lesa... Ale sotva s ním jeden člověk hne. Z vykopané díry mi ho musela pomoct dostat žena. No ostuda.
 



K večeři jsme si udělali malý ohýnek a šli opékat párek. Pak sprcha a spát. Jak já se těším na pořádný sprchový kout. Né že by nebylo parádní to jak to máme vyřešené. Ale jak člověk stárne...

Druhý den jsem se hned ráno dal do práce. Začal jsem kopat druhý pařez. Odkopanou zeminou jsem zahazoval díru po první pařezu. Tento druhý pařez nebyl tolik veliký a přece jen už jsem si vypiloval styl. Proto bylo před obědem hotovo. Po obědě jsem začal zavážet díru po pařezu zeminou odkopanou za chatou, v místě kde budou základy pro zadní místnost. Tedy provedl jsem zahajující výkop základů :)

Poté jsem tam udělal terénní úpravy a celkové zarovnání. A vznikl megaprostor! Člověk by ani neřekl že je to to samé místo. Neuvěřitelné. Na celé práci mě asi nejvíc baví odvedená práce. Žena vždy říká, že nic nedělala. Ale tím že mi připravuje a chystá jídlo, umyje nádobí a tak, tak mám strašně času něco dělat a fakt to fičí. Pro ní je to samozřejmě taky rachota, i když to není nikde vidět. Jenom nádobí. Nanosit ohřát vodu třeba i na kamnech když se vaří, umýt, je tam malá linka, špatně se tam dělá. Proto když jsem tam sám, udělám sotva polovinu toho když jsme tam spolu.



Odpoledne jsem si dali procházku. Potkali jsme známé a dali jsme si limču v místní znovuotevřené hospůdce. Stále bylo krásně tak jsem se tam pěkně připekli na slunku.

V pondělí přijeli známí, kteří tady příští týden chystají tu oslavu. Proto jsme společně alespoň posekali, pohrabali a uklidili louku. Na louce bude parkovat dost aut, budou stát stany a bude se hrát beďas. Přespali u nás až do úterý. Já na půdě ještě rozložil víc tu postel a vešli jsme se na postele všichni.


Odjeli v úterý dopoledne a to už přijel kolega s dětma a vyrazili jsme na plánovaný výlet. Byl to první lepší úsek řeky Rokytné. Výlet jsem měl plánovaný dávno tak jsem se těšil. Nevím jak ostatním ale mě se to líbilo! Teda byl jsem celkem překvapen, jaká je Rokytná bahnitá. To jako fuj.

Odpoledne jsem se vrátili z výletu a dali si společnou sváču. Různé zbytky. Od té doby co máme lednici si můžeme dovolit nedojídat jídla a nakoupit do "foroty". Pak když se na chatě objeví hladové krky, nejsme tolik (většinou) zaskočeni.

Večer jsme toho co nejvíc uklidili a šli brzo spát. Já jel ráno na kole do práce, žena jela autem až behěm dopoledne. Měla odpolední. Byl to další parádní víkend.


čtvrtek 3. května 2018

Budeme vrtat studnu?

Již nějaký čas jsme se sousedem rokovali o studni. Dokonce jsem si nechal udělat cenovou nabídku na vrtanou studnu. V nabídce bylo asi 45 tis bez dph. Sice se dá předpokládat, že studna bude podstatně mělčí - platí se podle metrů tedy levnější - je velké riziko že za ty peníze bude. Víc snad ne :(
Protože mi soused dal košem, že si nechal udělat kouli za auto, a že pitnou si bude vozit o dovolené na vozíku za autem, nemohl jsem na to přestat myslet. Na konec jsem si dal s pánem od studny sraz u chaty už ve čtvrtek. Prošli jsme to, rokovali jsme o tom a na konec si plácli.

Možná to vypadá jako děsná blbost, dát třeba 40 tisíc za studnu k rekreačnímu objektu, ale je potřeba brát v potaz několik věcí.
  • ačkoliv je tam studánka, nemá pitnou vodu. Sice jsem jí v min. letech pil a nikdy se mi nic nestalo, není to jistota. Proto vodu téměř pořád převařujeme na čaj.
  • Studánka miunlý rok a pravděpodobně i letos prakticky vyschla a vyschne. I když nevyschnula, tak tam bylo vody v létě málo.
  • Ze studánky si nabírají všichni sousedi různýma nádobama a je tu riziko kontaminace.
  • Voda se musí neustále složitě vozit na kárce či nosit.
  • Protože vysychá potůček a když nevyschne tak celé léto teče málo vody a je hodně špinavá, tak se na koupání i sprchu musí voda nosit ze studánky.
  • Když jsem třeba potřeboval zalévat zasazené rybízy a pod. aby neuschly, musel jsem nosit vodu z řeky, což bylo šílené
Co se všecho změní s vrtem
  • Voda pitná i bez převaření!!!
  • Voda rovnou na čerpání u chaty
  • Voda na koupání
  • Voda na zalévání
  • Voda bez tahání v ruce, v létě v zimě.
Prostě nejde to brát jako nějakou úsporu. Kubík vody vyjde proklatě draho. Ale ta změna bude zásadní a až budeme mít děti, věřím že to oceníme ještě víc! 

Jinak jsem na chatě vyložil malou i velkou bombu PB. Došlo nám u vařiče i u lednice. A taky jsem tam vyložil materiál na druhou lavičku.

středa 2. května 2018

První prodloužený víkend - Čarodějnice

Nastal prodloužený víkend, který jsme se rozhodli trávit - jak jinak než na chatě. Já měl sice v plánu hlavně nekonečné kopání, ale vzal jsem tam i kola. Přece jen je potřeba si tu rekreaci nejak připepřit. Protože to byl víkend kdy se pálí čarodky, měli jsme v plánu dělat oheň na chatě. Plán jsme ale na konec změnili.

Kopání se dařilo. Když jsem viděl, jak obrostl svah obložený drny před kůlnou, rozhodl jsem se obložit i navožený svah před chatou, dříve než ho odnese velká voda. A dobře jsem myslím udělal. Drny jsem kopal opět na louce, a povedlo se mi tam odkopat opravdu veliký kus. Budu to muset nějak zavozit, ale svah vypadá parádně!

Když jsem dokončil tuto část projektu, mohl jsem se vrhnout na tvoření cestičky za chatou. Měl jsem vyměřeno, kde zhruba bude končit ta zadní místnost a nevycházel mi tam žádný průchod ve svahu, takže jsem musel tomu svahu ubrat. A ubral jsem u po celé délce pod kůlnou až ke dřevníku, takže se celá cesta o kus výrazně rozšířila. Odkopaná svah jsem opět osázel drny, aby to neodnášela voda a pěkně to obrostlo. Bohužel jsem asi nevyfotil finální stav.




Dalí úkol který byl před námi jsme se ženou stihli během pár hodin jednoho podvečera. Už od minulého roku nám strašil ten hliněný kvádr pod hodinama vedle altánu. A postupně se sesypával. Tak jsme to ještě trochu odkopali a zarovnali, omotali nopovou fólií a vyrobili z prkýnek bednění, aby to pěkně drželo a možná i lépe vypadalo. Ale to se ještě uvidí :)




Poslední úkol který jsem měl, bylo vytvořit lavičku. u ohně a v altánu není neustále dostatek posezení a je to potřeba pomalu řešit. Tak jsme nakoupili materiál v OBI. Koupil jsem šrouby s kulatou hlavou, dva trámky a dvě terasová prkna. S první lavicí jsem se vyráběl celé jedno dlouhé dopoledne. Ale mám z ní radost, myslím že se mi celkem povedla. Vyšla cca na 500kč. Zbyl mi jeden trámek, tak vyrobím ještě jednu příští týden, ale musím odkoupit šrouby a prkna.






Jinak jsme si užili parádní výlety na kole, sice jen do blízkého okolí ale člověk musí začínat pomalu. Užili jsme si koupání pejsků v řece. Já se chtěl koupat v řece taky, ale ještě mi to přišlo studené. Nějak měknu nebo co. Na čarodějnice jsme na konec vyrazili jinam, u nás se nic nedělo. Byl to prostě velice plodný víkend.