čtvrtek 18. dubna 2019

Víkend kdy jsem dojížděl

Sobota

Protože tentokrát nebylo dobře ženě, jel jsem v sobotu na chatu s tím, že se večer vrátím domů. Pořád mě bolelo žebro, tak jsem si nekladl vysoké pracovní cíle. Vezl jsem sebou novou hadici, kterou jsem koupil v obi, tak jsem jí namontoval. Přeměřovat nebylo třeba, byla sakra delší než ta minulá. Stála víc, 479kč, ale je výrazně pevnější, tak se snad nebude tolik lámat při tahání kolem chaty. Tak jsem s ní zatím spokojen. Po hraní s hadicí jsem šel přehodit gumy na autě. Ze zimních na letní, tak doufám že se to nevymstí a nenapadá sníh. Gumy jsem měl v kůlně absolutně zaskládané, takže vynosit fůru věcí, vynosit kola, prohodit, nanosit kola a zaskládat fůrou věcí...


Potom byl čas a oběd a odpolední schrupnutí. V paneláku si člověk takhle odpoledne nesdřímne, pořád je tam něco kolem slyšet, nebo je tam vedro, když člověk otevře okno tak hluk nebo obratem někdo začne kouřit z okna smrad jde do bytu, tak je potřeba okno zavřít. Ale tady, sotva člověk lehne tak spí. Nehledě na to, že se na gauč vejdem i s pejskama a ti zahřívají :)

Odpoledne jsem šel přidělat hranici na větve "sajtny". Myslel jsem že někde snadno seženu nějaké trubky, nepovedlo se, tak jsem musel z paseky vyánout vršky a pomocí vinglů je přidělat a zadrátovat. Není to žádná velká krása, ale hrůza také ne. Snad to bude i funkční. Pak jsem velice pomalu přidělal pár větví. A byl čas uklidit chatu, umýt vytahané nádobí a jet domů...

Neděle

V neděli ráno, když jsem viděl počasí za oknem, bylo jasné, že není kam spěchat. Bylo mlhavo, chladno, hnusně. Tak jsem tak brzo nevyjel. Nemusel jsem do obchodu, zastavil jsem se večer cestou domů a večer ještě uvařil. Když jsem vyjel na kopec za město, byl tam sníh. Jasný důkaz toho že sníh napadá vždy, když nasadím letní kola. Jednou nechám výměnu na srpen, ať je legrace.

Dopoledne jsem se jal pomalým tempem po troškách krátit natahané větve. větve ubývaly rychleji, než rostla hranice, ale co člověk nadělá... Pejsci celé dopoledne hrabali na louce myši, jak bylo mokro, byli zablácení jak koule bláta. Musel jsem je vzít na jez. Vůbec se jim do vody nechtělo. To se jim nedivím, ale museli. Měl jsem na nohou holínky, tak jsem šel na jez a házel jim klacek a postupně je přemluvil na koupačku.








Potom honem na chatu na oběd. Na štěstí jsem celý den topil, tak bylo v chatě příjemně. Po jídle jsem šel dodělat pár větví. Ale už jen pár. Měl jsem v plánu ještě jednu věc. 

Aby se nestalo, že člověk odjede, vypne elektriku ale nevypne měnič 220v na vodu, dovezl jsem si relátko, které se sepne spolu s elektrikou a pak se teprve bude dát zapnout voda. Vše jsem si připravil drátky, konektory, vše zapojil, zatavil kontakty a tak a pak to odzkoušel. No a relé sice seplo ale nerozpojovalo se. Prostě zůstalo seplé. Hrůza dopadlo to tak že jsem ho rozebral ale vyřešt se mi to nepovedlo. Já jsem jedinej člověk na světě který si koupí 30 metrů hadice a dostane 20, nebo si koupí relé které spíná ale nerozepíná. Tak jsem to pěkně všechno ucvakal a bylo. Měl jsem fakt vzteka.

Ještě jsem tam poladil nějaké drobnosti a uklidil a jel domů...

Středa

Blíží se prodloužený víkend kdy pojedeme do Jizerek. Potřeboval jsem z chaty ještě nějaké věci, tak jsem koupil relé, naložil Tobíka, Barča mardila a jel jsem s ním na chatu. Bylo krásné počasí, tak jsem měl v plánu i něco udělat. 

Hned po příjezdu jsem se pustil do připájení nového relé. Za chvilku bylo vyměněné a šlapalo perfektně. Když teda člověk vypne elektriku, vypne se i vypínač na měnič. Jak prosté.

Připravil jsem si podle seznamu věci, co jsem chtěl odvézt. Nachdil jsem při tom asi teset kilometrů. Je to něco, něco v kůlně, něco v chatě, pak myslíte že to je v kůlně ale je to v chatě a naopak... Klasika.

No pak jsem šel stahovat pár větví. Pořád jsem bolavej, tak jen tak piánko, žádný kvalt. Pár hodin jsem se tím zabavil. Během toho jsem kropil novou hadicí nově zasazené stromky na mezi za chatou. Alespoň udělám spotřebu elektřiny, aby měly panely co vyrábět...





Pak už se jen projít s Tobíkem a domů. Tobík byl tak hodnej, jak tam byl sám bez Barči, většinu času ležel a koukal, až jsem si s ním musel jít zaaportovat, aby z toho dne něco měl. A kupodivu mu to docela šlo. Protože venku bylo nádherně až přenádherně, ani mě ani Tobíkovi se domů nechtělo. Ale co se dalo dělat....

neděle 7. dubna 2019

Chytili jsme první mízu

Co se tento víkend odehrálo? Předně, viděli jsme kosa! Kosi v okolí chaty vymřeli na nějaký africký virus, od minulého roku jsem tam zahlédl prvního! Dál se už po druhé ukázal čáp. Myslím že jsme zahlédli ledňáčka. Pozorovali jsme totálně tlustého strakapouda. A tak dále... Vykácený les nám rozšířuje obzory. 

Na chatu jsem se nechal odvézt už ve čtvrtek, v pátek jsem měl volno. Byl strašný vichr, tak se už ve čtvrtek večer nedalo moc nic dělat... Tak jsem dělal pouze drobnosti. V pátek jsem se vrhnul na větve, udělal jsem část paseky, pak jsem připravil z kusů pražců a pařezu základy k hranici na ukládání větví. Potom jsem šel vařit. Nic jsem si sebou kloudně nevzal, tak jsem vařil co dům dal, a vznikl mišmaš s rýží... Po obědě jsem se zase vrhnul na větve. Pracovní den jsem uzavřel nařezáním části větví a vyskládání na hranici. Abych mohl v hranici pokračovat, budu muset sehnat nějaké trubky na boky hranice... Nebo to udělat ze dřeva?

V podvečer jsem uklidil chatu, kde hlavně kuchyň po mém vaření vypadala jako po explozi, a už jsem se těšil na příjezd ženy z práce. Než přijela, stihl jsem ještě sprchu a udělat venku ohýnek. Takže k večeři byly buřty :) Ale už večer mi přišlo něco divného. V úterý nebo ve středu jsem si doma pumpoval kolo. Potřeboval jsem zjistit jestli už má dost, tak jsem zatlačil do řidítek, jak se guma promáčkne. Jenže mi sjela ruka a vší silou jsem se nabodnul na řidítko jedním žebrem. Totální bolest. Pak to bolelo celý týden, ale dalo se to vydržet.

Děláním větví jsem si bolavé žebro šíleně podráždil, že mě to pak i v noci budilo... Proto už jsem v sobotu nemohl nic dělat, teda drobnosti, poklízet kůlnu, přerovnat skříň... A tak. Tak jsem si teda vzpomněl na něco co jsem chtěl dávno zkusit, chytat březovou mízu do lahve. Rozjel jsem to dopoledne na dvou stromech u jezu. Udělal jsem do nich zářez a do zářezu vložil seříznutou větvičku. Jenže celé to nastavit tak, aby to teklo do lahve a ne po kmenu... Na konec se povedlo. Měl jsem celkem štěstí, dá se to chytat vlastně jen pár dní v roce, na jaře, když se strom nalejvá, když je ve dne teplo a v noci zima. To platilo absolutně.



Pak mi to nedalo, v chatě jsem našel plastová brčka a chtěl jsem zkusit ještě odchyt vyvrtanou dírou. Vybral jsem strom nad potokem u chaty. Vyvrtal dva otvory. Ale. Plastová brčka se moc neosvědčila. Teklo to kolem nich. Povedlo se mi však kolem najít suchou větvičku, která byla dutá. Ta se v díře úplně zatáhla a vše teklo dutinkou. Ani kapka na zmar. Z tohoto stromu jsem vlastně natočil více než 1,5 litru. Měl jsem tam takové skleničky, které jsem chodil celý den slévat...


Do večera o zábavu postaráno, a ještě jsem si při tom sdřímnul. Ve volném čase během chytání mízy jsem si hrál s vysílačkou. Potřeboval jsem se na DMR spojit přes kopec do města. Všesměrka nic moc, ale zjistil jsem že směrovka to dává absolutně parádně. Tak jsme tam pokecali. Musím vymyslet, jak to tam udělat na pořád... Chodí to jen díky vykácenemu lesu. Tak alespoň k něčemu je to dobré.

Večer jsem si dal dvě sklenky vína a myslel si, že mi to uvolní žebro, neuvolnilo, v noci jsem šel pro ibáč. Tudíž bylo jasný že ani v neděli si nezamakám...

Ještě musím popsat anabázi s hadicí. Koupil jsem v hobbymarketu za cca 370 kč 1/2 zalévací hadici 30 metrů. Na chatě jsme jí vybalil a chtěl zalévat stromky, co jsem nedávno zasadil na mez. Ale hadice mi přišla nějaká krátká. Změřil jsem jí a měla jen 20 metrů...


V neděli jsme se sbalili před obědem, uklidili a vyrazili domů. Po obědě jsem se vydal na reklamaci hadice. Nechtěli mi věřit, ale když vybalili novou, měla jen 19 metrů :) Dostal jsem peníze na ruku a bylo vyřešeno!

pondělí 1. dubna 2019

První víkend bez lesa

V pátek jsme měli divadlo, tak jsme vyrazili na chatu až v sobotu. Né nijak brzo, ještě jsme se museli zastavit s pejskem na veterině, Tobík byl marod. Vůbec divnej víkend, já měl atb na zánět v dásni, tak jsem z toho byl takovej znavenej... Když jsme přijížděli k chatě, tak už z dálky bylo vidět, že vyvozili z lesa všechno dřevo. Silnice byla obskládaná ze všech stran... Na louce pod chatou jezdil traktorem majitel, tak jsme auto nechali pod silnicí.

S majitelem jsem dal řeč, povídal že nevěděl že se to bude kácet, že mu ani nezavolali, že ten co to kácí, tak to chce stihnout do léta, a pak už nebude dělat nic, protože toho bude mít dost. Povídal, že mu dávají 600kč za kubík, ale asi 300kč si berou za vytěžení, tedy jemu zůstává asi 300kč za kubík... Žádná sláva. Prej mají ještě 6 hektarů suchého lesa, a mají dost práce. Takže uklízet a sázet paseku plánují nejdřív na podzim. Hned jsem se s ním dohodl, že si tam udělám větve. A prej můžu. Pak jsem s ním řešil jestli by ten les a louku neprodal. A je to tak, že na les čerpal nějakou dotaci, takže ještě tři roky nemůže a na louku, že má předkupní právo družstvo, a že to dáva 20kč za m2 a neřeší jestli je to les či louka. Ale obecně to prodat nechce ale vyměnil by to...






Ještě jsem z něj vytáhl povolení odkopat vedle pergoly kus svahu, aby jsme tam mohli postavit tu sprchu a pod...

Když jsme se rozloučili, tak jsem se šel rozhýbat a došmirgloval jsem to zábradlí. Konečně jsem ho vyhladil, a můžeme ho začít mořit. Pak už byl čas na oběd. Žena udělal parádní plněné papriky. Veku jsme neposeděli protože zase přijel s traktorem majitel meze a začal prořezávat mez. Prostě je tu nával.

Po jídle jsem se pustil pomalu do dělání větví na pasece. Potřebuji ukázat že o to fakt mám zájem, až majitele něco popadne a vletí na to sám, abych měl vymezené působiště :) Blbnul jsem s tím pomalu, ale až do večera. Jak jsem jedl ty prášky, tak jsem neměl moc energie...

Večer se zastavili známí a udělali jsme si oheň, pekli jsme špekáčky, kdo mohl tak popil, kdo nemohl tak poseděl na suchu. Seděli jsme až do půlnoci... Na to nejsem zvyklej takle ponocovat :) Snažil jsem se fajrovat aby nám nebyla zima, teplo ještě není takhle v březnu.

V neděli jsem se prošel s pejsky a po snídani jsme zase dělal větve. Dělal jsem je i po obědě. Jde to pomalu ale jistě. Pod větvema je ještě poměrně dost velkých kusů, nebo za plotem byly celé klády, co tam dřevorubec nechal, nedomluvil jsem se s majitelem, jestli si to můžu vzít také nebo ne.

Žena pak uklidila chatu, já nářadí a jelo se domů... Vždycky když odjíždím, tak se mi nikam nechce. Ale nakonec se přemůžu. Vtipný je, že Tobík to má taky. Nikdy nechce přijít ani k autu, sedne si kde je a sedí a trucuje, pak se zvedne a se svěšenou hlavou se smutně sune k autu.