čtvrtek 22. prosince 2016

Podzimní dodělávky

Protože píši podzim až zpětně, těžko sepisovat, co se kdy a jak dělalo. Pouze bych to lehce shrnul...
  • Konečně jsem dodělal díru kolem trubky u jotulek. Sice se mi to úplně nepovedlo, ale pořád lepší než osekané cihly. Musel jsem to postupně dělat několik víkendů kvůli schnutí a tak, a nemohlo se při tom topit. Prostě komplikované...
  • Nejdůležitější dodělaná věc, jsou asi záclony. Možná to zní vtipně a zezačátku mi tam vůbech nescházely. Ale nyní je super si tam zatáhnout když spíte dole a tak. Celou místnost to dost zmenšilo ale zútulnilo. Jestli to má nějaký zateplovací přínos, to asi ne... Na půdě se dá spát mnohem déle, aniž by svítilo do očí. Tyčky a držáky jsme vyrobili z kulatiny z hobbymarketu. Záclony jsou ve skutečnosti ubrusy :)
  • Opraven kus zdi u schodů. Jak jsem tam usekal kus zdi při otáčení schodů, tak jsem tam udělal né moc povedenou omýtku. Ale zase, lepší než díra a cihly...
  • Térový papír na kus stříšky kam nevyšla ipa. Né moc krásné, ale alespoň vlhkost neničí osb desku.
  • Nařezali jsme kupu dřeva co byla dole pod schody na louce už druhým rokem. Bez ní je to tam krásnější a naplnil se celkem dřevník.
  • V kuchyni nad hlavou jsme vyrobili improvizovanou poličku na půllitry a pod.
  • Uklidil jsem kupu prken co byla za kůlnou do dřevníku.
  • Přidělal jsem poličku k lince pod vařič
  • Udělal jsem světýlko pod schody když se jde pro uhlí.
  • ... jistě jsem spoutu drobností zapoměl. Ale pěkně jsme si mákli :)






sobota 8. října 2016

Thermosnímky

Na podzim jsem při návštěvách chaty moc nefotil. Popravdě nebylo co. Dělali jsme drobnosti kterých si návštěva ani nevšimne, udělám o některých viditelných zvlášť bez datumový článek. Ale zastavil se kolega, který má k telefonu jako doplněk termokameru. A nafotil mi pár snímků... Bezkomentáře. Popř. do komentářů... :)










pondělí 26. září 2016

Hruškobraní, švetkobraní

  Chatu jsme si se ženou pořídili v oblasti, strdím a mlékem oplývající. Tudíž v okolí roste, co si jen račte přát. Minulý rok jsme se nacvičili na švestkách a hruškách, švestky do mrazáku, hrušky na přesnídávku. Letos jsem to chtěl pojmout ve větším. Naplánoval jsem akci se sestrou a švagrem. Objeli jsme okolní hvozdy a načesali tuny ovoce. Zbytek dne jsme zavařovali. Teda já potom co jsem přespal po obědě bolehlav.

  Protože jsme na to byli pořádně připravený, šlo nám to od ruky eins zwei. Sice jsem zaslechl takové názory že je tu málo kde místa, že tu není tekoucí voda a tak. Nicméně, mě to bavilo, jako vše na naší chatě.

  Sklenice se nám nějaké nechytli, tak jsem to do noci do zavařovali znova. Jestli někde najdu linky na recepty, tak je přiložím. Ale dopadlo to tak, že vše, hlavně švestky, je chutné jako blázen. Hrušky jsou asi díky odrůdě tvrdé, ale mě to naopak nevadí, chutnají jako čerstvé a křupou krásně. Přesnídávky jsem dělal až doma. Špatně jsem mixoval a jsou v nich hrudky :(

  Nicméně pro mě úžasný chalupářský víkend!!!






Kvůli zavařovací akci jsem od babičky ze stodoly dotáhl starý dřez. Sice se moc nehodí, ale je praktický. Až ho nějak natřem nebo polepíme, až udělám odpad (odtéká do kýble) tak bude hustej!


sobota 17. září 2016

Druhý pes a svatební wherigočundr

  Zapoměl jsem zmínit, že jsme týden nebo dva před svatbou dostali svatební dar, bylo to štěně feny k našemu pejskovi. Nemusím asi popisovat, jaké jsme měli pocity v danou dobu z tohoto daru. Ale stalo se. Štěňátko nemohlo za to kde a kdy se ocitlo, brali jsme to jako osud a dali jí plnou péči. Fenka dostala jméno Barča.

  Druhý takový větší svatební dar, byla geokešingová wherigo hra, kde na nás v cíli čekaly ne keška ale keš. Hra to byla na celý víkend. Ačkoliv jsme jí na konec stihli za sobotu :) První bod byl, spustit hru na souřadnicích doma. 

  Druhý úkol byl, vydat se na vlakáč. Já jsem fixloval a vydal se preventivně zjistit cílovou stanici, což se na mě z důvodu že jsem vůl, následně provalilo. Podvádět se nemá. Vyrazili jsme z města vlakem dle instrukcí.

  Celý den jsme šlapali a ušli asi víc než dvě desítky km. Zároveň s náma šlapal i náš svatební dar. 
Cíl byl na štěstí hned u chaty, tak jsme se večer po odlovu cílových souřadnic v dřevníku ubytovali a najedli a společně se ženou poveselili tuzemským.





sobota 3. září 2016

Svatební dar

Během svatby nám za chatou přistál jeden zásadní svatební dar :) Výzva ke stavbě koupelny?


Jak na konec vypadala naše přírodní svatební brána: (před výzdobou, pochopitelně)


pondělí 22. srpna 2016

Smutný víkend

Po táboře se většina činností točila kolem svatby. Jestli jsme byli na chatě tak jen na otočku a nic se nedělalo, což je problém když moje povídání se týká hlavně práce. Ale jeden z víkendů jsem tady byl připravit svatební bránu. Vyhlédli jsme si takovou březovou. Chtěli jsem si jí udělat sami, přesně podle představ. Jel jsem na chatu, žena nemohla, už nevím proč. Přijel jsem v pátek, zahrál si na kytaru, dal sklenku a šel spát. Užíval jsem si té svobody. (né že bych tady dneska neseděl ženatý a nedával si sklenku v den kdy je žena v práci)  No a v sobotu jsem šel s pytláckou fiskars do nedalekého remízu na vyhlédnuté břízy. Tam jsem kácel jako oteklý, když mi do toho volala máma, že nám zemřela babička. Po pravdě jsem sotva dotáhl již na kácenou březovou kulatinu k chatě. Nemohl jsem ani pokračovat. Dokonce jsem ani neuklidil chatu a jel jsem domů.

úterý 26. července 2016

Dovolená Léto 2016

  Na chatě jsem trávil týden dovolenou, když byla žena na táboře. Neměl jsem v plánu se nějak flákat. Ale i to jsem na štěstí stihl. Měl jsem v plánu udělat držák na solární panel. Měl jsem na to připravené nějaké koruny, a do konce i nápad, tak mi nic nebránilo. Na konec jsem to vymyslel tak, že před verandou na kterou hnusně svítilo ba i do konce pršelo, udlám malý přístřešek, který ji trochu zakryje a zaroveň vyřeší problém s uložením panelu.

  Měl jsem už asi měsíc před létem koupený trám, který byl tuším 10x10 a 3 metry dlouhý, ze kterého jsem měl v plánu nařezat trámečky. Koupil jsem takové vazníky, které byly v železařství tak za 1/4 ceny než v hobby marketu. A z chaty jsem si dojel do nedalekého městečka do stavebnin pro osb desky.

  No a mohl jsem se dát do díla. Pracoval jsem na tom prakticky dva dny. Možná to zní jako prdel a na fotkách to nevypadá. Ale jak jsem téměř všechno musel dělat na žebříku, tak to byla síla pro jednoho člověka. Kmital jsem po žebříku nahoru, dolů, změřit, uříznou, při šroubovat, změřit, odšroubovat, uříznout, při šroubovat. Nebyla to legrace.

  Když člověk dělá třeba alespoň ve dvou, tak mu ten druhý přidrží metr, přidrží břemeno, atd... Když to děláte sám, tak stojí času jen výroba přípravků na to aby vám to nemusel nikdo držet.

  Celé dva dny jsem chodil bos a třetí den jsem nemohl dojít ani na jez vykoupat se, protože jsem měl totálně unavená chodidla od stupaček žebříku. Síla!







  Rovnou mi přišel vodafoní router na internet bez kabelů. Bohužel vodafone to trochu nezvládl a dodal mi klasickou sim, o které na infolince tvrdili že bude chodit v mém huawei modemu a na konec nechodila protože internet bez kabelu musí mít vyhrazený vodafone modem a ten už mi stihl přijít až skoro pozdě. ... bla bla bla, odborné technické pindy... Ale protože bylo dost whiskey na chuť a piva na žízeň nemusel jsem trávit tolik času internetem :)


  Během dovolené jsem si stihl i vyudit kousek masa na pořádný hlad. Opravená udírna udí jak blázen. Ale ve zbytku roku už se nenašla vhodná příležitost na udění. Narozeninovou akci letos nahradila akce svatební, která se přirozeně neodehrávala tady :)

Žena měla přijít k chatě s celým táborem na dvoudenní výlet. Já jim měl připravit po cestě hru a na večer k ohni indiánskou saunu. Sauna sama o sobě dala práce jak blázen. Ale ačkoliv díky celtám a igelitu prý vypadala jak příbytek bezhauzáků, byla super. Hru jsem stihl připravit také, a už tábor přijel. Hru děti stihly. Ale závěr výletu rozmetala totální průtrž mračen, kdy nás museli zachraňovat hasiči a já málem, co málem, já utopil pežota tak, že vysychal dva týdny... Ze sauny nebylo nic a u dřevníku nasypaný svah odnesla voda. 





No a povodní končila moje dovolená, v pondělí ráno jsem jel nevyspalej po společné noci v nedalekém kulturním domě, v promočeném peugeotu kde ještě šplouchala pod nohama hladina voda, sedící na igelitce, do práce... Ale vše dobře dopadlo!





čtvrtek 30. června 2016

Pokračování

 Sice jsem půl roku téměř nepublikoval, ale to nevadí, hlavní je, že se něco dělo. Pokusím se to nějak shrnout a článkům nastavit příslušná data, aby byl můj deníček kompletní. Poslední článek je o dokončení dřevníku. Psal jsem že je hotovo, ale ve skutečnosti nebylo. Ještě bylo nutno zbourat starý, protože byl shnilý jak blázen. Tak ho prkénko po prkénku rozebrat, vytahat hřebíky, rozděli to jde schovat a co pořezat na topivo. To mi zabralo myslím dva víkendy.





 Po celou dobu co jsem na tom tam makal, pekelně svítilo slunce. Cítil jsem se jak na poušti. Teď když to píšu, tak venku chumelí, sedím v chatě u praskajících kamen a na slunce vzpomínám s povzděkem. Ale tehdy bych jsem slunce proklína...

Další věc, do které jsem se pustil začátkem léta, byl internet. V tu dobu jsem měl v mobilu docela malý FUP.  A protože jsem na chatě byl pečený vařený, bylo brzo po datech. Měl jsem z práce ještě jednu datovou sim s USB LTE modemem, jenže jak to dostat do mobilu? Pomohl tento TP-link. Samozřejmě jsem ho musel hned trochu otunit o externí anténu :) Řešení dobré, ale po čase se ukázalo jako nedostatečné. Ale dostal jsem možnost pořídit výhodně vodafone bez kabelu s modemem, tak jsem to vyměnil. O tom někdy příště.




V rámci úpravy terénu u strého a nového dřevníku, došlo také na udírnu. Tady je vidět neuměle obetonovaný věnec z žuly...