Jsou věci, které nastanou proti tomu jak jsem si to plánoval. Když jsme to koupili, měla to bejt bouda kam ujíždíme před světem, mělo se hrát prší u petrolejky, vařit na kamnech, umývat se v potoce. V potoce se sice skoro ještě i po letech umýváme, ale velice brzo začalo, kdy opravíš ten solární panel? Proč nesvítíš ledkama? A podobně. Opravil jsem pane, zjistil jsem že dává prd, kupili jsme větší, zjistili jsme že utáhne i notebook, k notebooku je potřeba router s daty, ale to už byl potřeba větší panel... A z lesní boudy je místo, kde můžu sedět a pracovat celý den na homeoffice.
Hodně je to dáno tím, jak moc tu trávíme čas. Člověka pak omrzí ty polní podmínky. Nebo ne, omrzí, ale člověk si začne to prostředí zjednoduššovat.
V jedné věci se mi dařilo odolávat. Bylo to záchodové prkénko na kadibudce. Hodně diskuzí o tom bylo úplně na začátku, to jsem to striktně odmítl, když s tím žena přišla nyní po letech, bylo na čase kývnout. Sice jsem si vyžádal dřevěné a NEBUDU HO POUŽÍVAT ale pro hosty tam je. Přidělali jsme ho o dalším víkendu.
Žena v chatě udělala megaúklid a to i za použití vysvače napájeného elektrocentrálou, což je paráda. Přebrala všechny moje bordely, porovnala šuplík ve stole.
Povedlo se vysát zákoutí s bobky od myší, které tady byly už od koupě, ale koštětem to nešlo. Já jsem konečně dodělal střešní krytinu nad dřevníkem. Nařezal jsem ipu na kusy, nanosil je na OSB desky na střeše. Ty desky už se začaly rozpadat dešti a vlhkem, takže byl nejlepší čas. Pak jsem je přitloukl papíráky, slepil druhý den elektrickou horkovzduškou napájenou centrálou, a obložil okraje plechy od taťky. Dopadlo to lépe než jsem čekal.
Jinak jsme si zajeli na véču do sousední vesnice na hambáč a tak. Byl to prostě parádní víkend.
Žádné komentáře:
Okomentovat