Silvestr!

Počasí je jak na houpačce. Letos až nepřirozeně. Pár dní vám chumelí, mrzne -6° a druhý den prší a je 12°. Pak přijde vichřice co láme stromy aby další den bylo zase slunečno a +18°C. Odpovědnosti podzimu to tak je prakticky neustále. V těchto podmínkách se mi letos nedaří být zdráv více než pár dní. Úplně z toho šílím. Svátky jsem opět promarodil se strašnou rýmou, nosohltan pálil že mě to budilo, uši mě bolely a na závěr kašel. Když se pak skoro uzdravím, tak to chytne žena.

Na štěstí jsem se dal celkem do kupy a mohli jsme vyrazit na silvestr na chatu. Jsem rád, že nebyl žádný jiný plán s pobytem někde, neměl jsem moc energie. Na chatu jsme dorazili 30. prosince někdy po obědě. Venku bylo nádherně. A to naprosto. Vytopili jsme chatu a šli jsme se rekreačně projít do sousední vesnice. Trošku jsem si říkal, jestli tam nebude otevřená stará trampská hospoda, ale nebyla. V době covid to majitel, kamarád položil. Otevírá jen náhodně na akce, a to se většinou nestihnu ani dozvědět. Takhle končí staletá tradice. Nicméně zpět jsme jeli vlakem. Už byla skoro tma a ochlazovalo se. Mě se nechtělo po nemoci trajdat. Večer jsem si ještě zajel se džbánkem pro pivko a uvařil hráškovou polévku. Pivko jsem při vaření dopil a byl čas jít spát.

Druhý den ráno bylo opět nádherně. Silvestr fakt vyšel. Prošel jsem se s pejskama kolem řeky a lesem, v závěru ranního venčení jsem nasbíral penízovku. Rostla na pařezech v mezi hned pod chatou. Udělal jsem nám z této velice chutné houby vaječnou omeletu.

Odpoledne jsme vyrazili na krátký výlet autem. Jeli jsme za sousední vesnici po proudu, projít se kolem chatové osady ke mlýnu. Šlo se lesem do kopce. Vylezli jsme na kopec, svítilo sluníčko, vzduch se ani nehnul, bylo nádherně. Na tričko. Konec roku přinesl 18°teploty. To je jak v létě. Potkali jsme myslivce co šli z honu, hnali zraněné prase, měli zraněného pejska, kterého jim napadlo to prase. A ani nevěděli kde jsou chudáci. Hnali ho asi 10 km cestou necestou. Když jsme se nabažili krásného počasí, vydali jsme se zpět, čekaly nás návštěvy. A i tak jsem měl dost.

V pozdní odpoledne se zastavily hosti, tak jsme poklábosili. Když odjeli, začali jsme slavit silvestr. Dali si chlebíček a tak. Chvílemi se ozýval ohňostroj, pejsci se moc nebáli. Schoulili se na gauči a chrněli. Ale když jsem vylezl ven, tak to chvílemi bylo jako ve válce. Silná střelba ze všech stran... A to nebyla půlnoc. Půlnoci jsem se dožil sám, žena usnula. Až se uklidnilo střílení, prošel jsem pejsky a šel si taky lehnout. Letos to střílení bylo fakt silné. Asi je to hodně slyšet, jak nejsou lesy, které by to pohltili... Kdysi jsem to měl rád. Jenže sídliště kde celý prosinec a leden střílej rachejtle dennodenně do oken bytů, spolu s nepořádkem co toho všude leží a s tím že jsem se dozvěděl co to dělá zvěři mě to vyléčilo. A nechápu jak to lidé sobecky přehlíží... No jo. Třeba jednoho dne přestane být většina zahleděna jen na sebe a střílení zůstane jen nepřizpůsobivým asociálům.

Na nový rok jsme pomalu popálili, poklidili a vydali se k domovu. Silvestr byl na konec celkem povedený. Užili jsme si krásné počasí a téměř trochu klidu.