úterý 29. května 2018

Pražce

Již od minulého roku, kdy jsme začali zásadně odkopávat svah, jsme probírali, jak asi odkopaný svah zpevnit. Nechtěli jsme nějak nehezky betonovat a tak, aby to bylo takové nějaké přírodní a hlavně aby to nestálo neskutečný majlant, což železobetonová opěrná zeď by rozhodně stála :) Postupem času jsme došli k tomu, že by to nemuselo být špatné ze železničních pražců. Mají svá negativa, špatně se shání, špatně se s nima manipuluje ale hlavně smrdí. (známej z nich kdysi zídku měl a přestaly smrdět prej za 3 roky)

Začal jsem je tedy shánět. Po čase jsem zjistil že jedna známá z práce má manžela na správě železnice. Tak jsem jí zaúkoloval, ať od něj něco zajistí. Trvalo to asi rok. A dala vědět, že se něco bude dělat ve vesnici kousek od chaty, ale tam že jsou špatné, nebo je má někdo zamluvené, a že o pár týdnů déle budou u nás ve městě. Ale že to bude taková nějaká pololegální akce, že sice na to budu mít papír ale jako na betonové, a že až mávne, musíme týž den vyrazit nakládat.

Sehnal jsem kontakt na auto s rukou a začal to organizovat. Bylo to totálně šílené! Povedlo se na poněkolikátý den vše domluvit, ukázat a večer jsem čekal až se uvolní auto s rukou. Byl to právě pátek.

Sešli jsme se na nádraží, dopravce přijel jako velká voda, div mě nepřejel a strašně spěchal, myslel jsem že si vyberu pouze krásné, ale dopravce naznal, že vše nebo nic, že chvátá na pivo a že se s tím nebude přebírat. Tak to začal rukou lískat na korbu hlava nehlava a už se jelo. Po telefonu pořád řešil kolik to bude vážit, aby to uvezl a tak, že naloží pouze 10 tun. Na konec naložil tolik aby to nepadalo. V kopci jel tak 20 kmh, tak to asi přeložil :)

U chaty jsem to nechal jen vyklopit, to bylo už asi 8 hodin a zacáloval jsem. Chtěl 2000, což nevím jestli je hodně nebo málo, ale bylo to tam složené. Najel asi 75km. Byla to náročná akce, hlavně na organizaci, a dost mě to vyčerpalo. Ale už je tam máme a můžem začít dělat opěrnou zídku :)

 



Žádné komentáře:

Okomentovat