Hruškobraní, švetkobraní

  Chatu jsme si se ženou pořídili v oblasti, strdím a mlékem oplývající. Tudíž v okolí roste, co si jen račte přát. Minulý rok jsme se nacvičili na švestkách a hruškách, švestky do mrazáku, hrušky na přesnídávku. Letos jsem to chtěl pojmout ve větším. Naplánoval jsem akci se sestrou a švagrem. Objeli jsme okolní hvozdy a načesali tuny ovoce. Zbytek dne jsme zavařovali. Teda já potom co jsem přespal po obědě bolehlav.

  Protože jsme na to byli pořádně připravený, šlo nám to od ruky eins zwei. Sice jsem zaslechl takové názory že je tu málo kde místa, že tu není tekoucí voda a tak. Nicméně, mě to bavilo, jako vše na naší chatě.

  Sklenice se nám nějaké nechytli, tak jsem to do noci do zavařovali znova. Jestli někde najdu linky na recepty, tak je přiložím. Ale dopadlo to tak, že vše, hlavně švestky, je chutné jako blázen. Hrušky jsou asi díky odrůdě tvrdé, ale mě to naopak nevadí, chutnají jako čerstvé a křupou krásně. Přesnídávky jsem dělal až doma. Špatně jsem mixoval a jsou v nich hrudky :(

  Nicméně pro mě úžasný chalupářský víkend!!!

 

Kvůli zavařovací akci jsem od babičky ze stodoly dotáhl starý dřez. Sice se moc nehodí, ale je praktický. Až ho nějak natřem nebo polepíme, až udělám odpad (odtéká do kýble) tak bude hustej!

Druhý pes a svatební wherigočundr

  Zapoměl jsem zmínit, že jsme týden nebo dva před svatbou dostali svatební dar, bylo to štěně feny k našemu pejskovi. Nemusím asi popisovat, jaké jsme měli pocity v danou dobu z tohoto daru. Ale stalo se. Štěňátko nemohlo za to kde a kdy se ocitlo, brali jsme to jako osud a dali jí plnou péči. Fenka dostala jméno Barča.

  Druhý takový větší svatební dar, byla geokešingová wherigo hra, kde na nás v cíli čekaly ne keška ale keš. Hra to byla na celý víkend. Ačkoliv jsme jí na konec stihli za sobotu :) První bod byl, spustit hru na souřadnicích doma. 

  Druhý úkol byl, vydat se na vlakáč. Já jsem fixloval a vydal se preventivně zjistit cílovou stanici, což se na mě z důvodu že jsem vůl, následně provalilo. Podvádět se nemá. Vyrazili jsme z města vlakem dle instrukcí.

  Celý den jsme šlapali a ušli asi víc než dvě desítky km. Zároveň s náma šlapal i náš svatební dar. 

Cíl byl na štěstí hned u chaty, tak jsme se večer po odlovu cílových souřadnic v dřevníku ubytovali a najedli a společně se ženou poveselili tuzemským.

Svatební dar

Během svatby nám za chatou přistál jeden zásadní svatební dar :) Výzva ke stavbě koupelny?

Jak na konec vypadala naše přírodní svatební brána: (před výzdobou, pochopitelně)

Smutný víkend

Po táboře se většina činností točila kolem svatby. Jestli jsme byli na chatě tak jen na otočku a nic se nedělalo, což je problém když moje povídání se týká hlavně práce. Ale jeden z víkendů jsem tady byl připravit svatební bránu. Vyhlédli jsme si takovou březovou. Chtěli jsem si jí udělat sami, přesně podle představ. Jel jsem na chatu, žena nemohla, už nevím proč. Přijel jsem v pátek, zahrál si na kytaru, dal sklenku a šel spát. Užíval jsem si té svobody. (né že bych tady dneska neseděl ženatý a nedával si sklenku v den kdy je žena v práci)  No a v sobotu jsem šel s pytláckou fiskars do nedalekého remízu na vyhlédnuté břízy. Tam jsem kácel jako oteklý, když mi do toho volala máma, že nám zemřela babička. Po pravdě jsem sotva dotáhl již na kácenou březovou kulatinu k chatě. Nemohl jsem ani pokračovat. Dokonce jsem ani neuklidil chatu a jel jsem domů.

Dovolená Léto 2016

  Na chatě jsem trávil týden dovolenou, když byla žena na táboře. Neměl jsem v plánu se nějak flákat. Ale i to jsem na štěstí stihl. Měl jsem v plánu udělat držák na solární panel. Měl jsem na to připravené nějaké koruny, a do konce i nápad, tak mi nic nebránilo. Na konec jsem to vymyslel tak, že před verandou na kterou hnusně svítilo ba i do konce pršelo, udlám malý přístřešek, který ji trochu zakryje a zaroveň vyřeší problém s uložením panelu.

  Měl jsem už asi měsíc před létem koupený trám, který byl tuším 10x10 a 3 metry dlouhý, ze kterého jsem měl v plánu nařezat trámečky. Koupil jsem takové vazníky, které byly v železařství tak za 1/4 ceny než v hobby marketu. A z chaty jsem si dojel do nedalekého městečka do stavebnin pro osb desky.

  No a mohl jsem se dát do díla. Pracoval jsem na tom prakticky dva dny. Možná to zní jako prdel a na fotkách to nevypadá. Ale jak jsem téměř všechno musel dělat na žebříku, tak to byla síla pro jednoho člověka. Kmital jsem po žebříku nahoru, dolů, změřit, uříznou, při šroubovat, změřit, odšroubovat, uříznout, při šroubovat. Nebyla to legrace.

  Když člověk dělá třeba alespoň ve dvou, tak mu ten druhý přidrží metr, přidrží břemeno, atd... Když to děláte sám, tak stojí času jen výroba přípravků na to aby vám to nemusel nikdo držet.

  Celé dva dny jsem chodil bos a třetí den jsem nemohl dojít ani na jez vykoupat se, protože jsem měl totálně unavená chodidla od stupaček žebříku. Síla!

  Rovnou mi přišel vodafoní router na internet bez kabelů. Bohužel vodafone to trochu nezvládl a dodal mi klasickou sim, o které na infolince tvrdili že bude chodit v mém huawei modemu a na konec nechodila protože internet bez kabelu musí mít vyhrazený vodafone modem a ten už mi stihl přijít až skoro pozdě. ... bla bla bla, odborné technické pindy... Ale protože bylo dost whiskey na chuť a piva na žízeň nemusel jsem trávit tolik času internetem :)

  Během dovolené jsem si stihl i vyudit kousek masa na pořádný hlad. Opravená udírna udí jak blázen. Ale ve zbytku roku už se nenašla vhodná příležitost na udění. Narozeninovou akci letos nahradila akce svatební, která se přirozeně neodehrávala tady :)

Žena měla přijít k chatě s celým táborem na dvoudenní výlet. Já jim měl připravit po cestě hru a na večer k ohni indiánskou saunu. Sauna sama o sobě dala práce jak blázen. Ale ačkoliv díky celtám a igelitu prý vypadala jak příbytek bezhauzáků, byla super. Hru jsem stihl připravit také, a už tábor přijel. Hru děti stihly. Ale závěr výletu rozmetala totální průtrž mračen, kdy nás museli zachraňovat hasiči a já málem, co málem, já utopil pežota tak, že vysychal dva týdny... Ze sauny nebylo nic a u dřevníku nasypaný svah odnesla voda. 

No a povodní končila moje dovolená, v pondělí ráno jsem jel nevyspalej po společné noci v nedalekém kulturním domě, v promočeném peugeotu kde ještě šplouchala pod nohama hladina voda, sedící na igelitce, do práce... Ale vše dobře dopadlo!

Pokračování

 Sice jsem půl roku téměř nepublikoval, ale to nevadí, hlavní je, že se něco dělo. Pokusím se to nějak shrnout a článkům nastavit příslušná data, aby byl můj deníček kompletní. Poslední článek je o dokončení dřevníku. Psal jsem že je hotovo, ale ve skutečnosti nebylo. Ještě bylo nutno zbourat starý, protože byl shnilý jak blázen. Tak ho prkénko po prkénku rozebrat, vytahat hřebíky, rozděli to jde schovat a co pořezat na topivo. To mi zabralo myslím dva víkendy.

 Po celou dobu co jsem na tom tam makal, pekelně svítilo slunce. Cítil jsem se jak na poušti. Teď když to píšu, tak venku chumelí, sedím v chatě u praskajících kamen a na slunce vzpomínám s povzděkem. Ale tehdy bych jsem slunce proklína...

Další věc, do které jsem se pustil začátkem léta, byl internet. V tu dobu jsem měl v mobilu docela malý FUP.  A protože jsem na chatě byl pečený vařený, bylo brzo po datech. Měl jsem z práce ještě jednu datovou sim s USB LTE modemem, jenže jak to dostat do mobilu? Pomohl tento TP-link. Samozřejmě jsem ho musel hned trochu otunit o externí anténu :) Řešení dobré, ale po čase se ukázalo jako nedostatečné. Ale dostal jsem možnost pořídit výhodně vodafone bez kabelu s modemem, tak jsem to vyměnil. O tom někdy příště.

V rámci úpravy terénu u strého a nového dřevníku, došlo také na udírnu. Tady je vidět neuměle obetonovaný věnec z žuly...

Konečně hotový dřevník = Žádné další posty o dřevníku :)

Nadešel minulý víkend. Pln sil jsem v pátek dorazil na chatu připraven dodělat dřevník. Ovšem v pátek jsme nic kloudného nedělali, jen odpočívali a byli vykoupat pejska a tak. V sobotu jsem se na to vrhnul hned po ránu. Udělal jsem boční lišty na stěny a připravil na podlážku první dvě palety, na které se bude dřevo skládat. Po obědě jsem šel mrknout na omladinu z nedaleké vesnice, měli neckyjádu. Poté jsem ještě odpoledne pobíjel na přední straně podbití. Protože jsem měl krátkej žebřík, tak jsem ho tam pasoval různě ze šikma. Celou dobu jsem po tom lezl a divil jsem se, jak mi to jde, jak jsem šikovnej, že ani nespadnu. Spadl jsem až u posledního prkénka. Žebřík mi ujel a já se skácel na starý dřevník a nohama a rukama všelijak propleten v žebříku. Na štěstí jsem se nijak nezachytil a ačkoliv jsem dopadl jakoby na bok tak jsem si nic nezlomil. No prča. Ale dodělal jsem to. V podvečer jsem do tmy ještě vyskládal jednu řadu dřeva.

V neděli už jsem pouze doskládával dvě řady dřeva. Dostal jsem se ke smrkovému, a to bylo co poleno napadeno broukem. Tak jsem toho většinu ještě naštípal, nevím jesli to pomůže ale mohlo by... Jak jsem to štípal tak se z toho sypala homada pilin od těch brouků. Tak mi to celkem trvalo. Docela mě to zničilo, jak se člověk musel ohýbat nosit a natahovat. Odpoledne už jsem jen uklidil a mohl se pomalu vyrazil domů.

Studna, tráva, dřevník

Nadešel další víkend. Konečně jsem necítil záda, tak jsem se těšil, jak zapřahnu křoviňák. Již v pátek jsem začal s kosením a posekl jsem cestu do lesa, loučku vedle neobydlené chaty a zbytek kolem potoka co nevzali JZĎáci traktorem. Všechno jsem pohrabal a odvozil na kompost. Tak mě to utahalo, že mě zkolila migréna. Ale na rozjezd při pátku dobrý.

 

V sobotu jsem ráno hned po snídaní vyrazil do nedalekého městečka pro beton. Koupil jsem 4 pytle jemného. Pytel vyšel na 100kč. A odvezl jsem je ke studni u chaty kde jsem je složil. Hned potom jsme nasbírali trochu kamení a štěrku šli se sousedem betonovat, on už měl připravené bednění. Hmotu jsme vypracovali v kotouči a vyplnili bednění kamením a betonem. Nebylo asi za hoďku co dělat. Soused ještě připraví poklop z palubek co tam má a já jsem slíbil postupně navozit jemný štěrk k nasypání kolem. V celé operaci studna jsem toho zase až tolik neudělal, ale je to tím, že ji prakticky zatím nepoužíváme, tak jsem na to tolik netlačil. Po práci na studně jsem si šel uvařit oběd. Dělal jsem kuřecí vývar a rajskou omáčku s kolínkama.

Po obědě jsme se vrhl na sekání zase. Trochu jsem dosekal co jsem neposekal kolem chaty a přidělal jsem okap na dřevník. Začal jsem kopat ještě drážku na na plechy. V neděli jsem se věnoval dřevníku, Zhaloubil jsem zadní plech a ostatní plechy přidělal. Ještě jsem udělal pkna na zadní stěně a dobetonoval dvě patičky na prostředních sloupech. Pak už jsem uklidil a jel domů.

NIC

Jak název napovídá, příspěvek o ničem. Další víkend mi práce stála, kvůli stálé bolesti zad, tak jsem se z pátku na sobotu věnoval odpočinku a v sobotu odpoledne jsem jel pryč. Maličko jsem teda v sobotu plel. Ale jinak nic. Místní zemědělci nám tam byli posekat trávu. Rok od roku mají větší a větší mašiny a zničí větší a větší kus meliorace aby vyrobili bažinu... Jo a srna nám okousala lupení z jednoho stromečku :(