Dnes mi volal pán, že by se zastavil udělat ten odhad nemovitosti.Tak to je fofr, to jsem nečekal!
Ptám se ok, kdy?
On se váhavě zeptal, nyní?
Nyní to nedám, jsem 100km od Jihlavy.
Nyní to nedám, jsem 100km od Jihlavy.
Aha, tak v 15:30?
Ok. To snad zvládnu!
Naplánoval jsem si na tento čas, státem povinně vyhraněnou polední pauzu. Protože jsem přišel maličko v předstihu, stihl jsem preventivně vysát. A to už pán zvonil. Pozval jsem ho dál. Odhadce si vyndal analogový notepad a tužku. Poznamenal si pár poznámek. Udělal pár fotek. Prohodili jsme pár slov o životě a tak vůbec. Neuteklo snad ani deset minut, pán už odjížděl výtahem.
Dopoledne jsem volal kamarádovi jak se má. Povídal že dobře. A jak se prý mám já? Nyní nadešla chvíle vyprávění o chatě. Povídání jsem zakončil dotazem na kamna Petry. Prý má. Asi patery. Ať se zastavíme na kus řeči a omrknout to... Pak už prý musel jít makat, což je u něj neobvyklé. Ale mise splněna, ačkoliv by mě to prve nenapadlo, sehnal jsem kamna.
Večer jsem si začal chystat svorky a čokolády. Za pomoci trochy pájení jsem vyměnil kabel od měniče. (byla to černá dvoulinka a nebylo poznat, co je plus a co je mínus) Není to příprava jen na chatu, ale tam to bude v permanenci!
Za chvíli ještě prostudovat smlouvu :(
PS. První blog napsaný na mobilu a ve vaně :)
Žádné komentáře:
Okomentovat