Tak je za námi další víkend, kdy jsme ještě nemohli jet na chatu... Mám pocit, že vše šíleně dlouho trvá! I když se to v podstatě vyřizuje pár dní, díky dětskému těšení se, jako by to byly věky... Že se nic neděje, je pouze zdání. Koncem minulého týdne jsem byl vyřídit pojištění bytu, byl jsem založit spořící účet v určené bance a dále jsem navštívil bankéřku. Dozvěděl jsem se, že v úterý, tzn. zítra by mohly být k podpisu smlouvy. No jen aby!
I když jsem psal, že je za námi víkend, kdy jsme nemohli jet na chatu, jeli jsme tam v neděli na čumandu. Ze slíbeného kácení zbývajících stromů, jsem neměl dobrý pocti. Obával jsem se hromady suti od kmenu statného smrku. V neděli mě šíleně chytla záda. Seděl jsem doma, otráveně se díval do zdi, před kterou mi někdo postavil televizi.
Venku hnusně pršelo - to je ale únor, já chodil jak naprcaný kačer, jak se říká, krůčky jsem dělal jako Hercule Poirot. Nehrozila žádná procházka nebo tak, čistě autem tam, autem zpátky. Alespoň jsme si cestu ospravedlnili, tím že si změříme vzdálenost a čas. Vzdálenost je 25km a cesta trvala 27 minut. Díky mému handicapu řídila přítelkyně. Až bude hezky a budu řídit já. bude to za 20 minut ;)
Na místě nám spadly hračky do kanálu. Chata stála, ale okolo, nekecám, ani jeden strom. Očividně se místní majitel lesa, během kácení stromů, trochu rozvášnil. Masakr! Vykácel toho víc, než na čem jsme se dohodli! Mnohem víc. Byli jsme z toho špatní, jak nás to vzalo. Ale když jsem viděl pařezy stromů, jež byly z půlky vyhnilé, trochu jsem si oddechl. Dříve nebo později by to přišlo, takhle to alespoň chatě neublížilo. Kdo ví, co by se stalo, během příští vichřice?
Nicméně, uvedená změna předznamenává téměř 24hodinové svícení sluníčka na chatu... A vedro. No, uvidí se, jak to bude vypadat. O proti slibu dřevorubců, že padne, stál dřevník. I když zrovna u něj by mi to nevadilo...
Z návštěvy nám vyplynul závěr, obsázet okolí chaty něčím, co zpropadeně rychle roste!
Žádné komentáře:
Okomentovat