Dnes jsem měli na jednu hodinu domluvenou schůzku. Vzal jsem si na pátek dovolenou, abych vše stihl. Byl jsem totiž v hlavním městě. Vše klapalo na výbornou a dokonce jsem do svého programu zařadil návštěvu kamarádky v porodnici. Návštěva byla sice pouze blesková, ale stihl jsem za pět jedna sedět u notářky.
Když jsem přišel tak tam byl prodávající pán a jeho maminka, která je majitelka. Velice stará milá paní. Tak jsem se pozdravili. Paní hned vyjádřila lítost, že tam již nemůže jezdit a že se to prodává. Tak jsem naznačil, že u nás to bude v dobrých rukou. Ale pocit, jako když dítěti uzmete hračku, se dostavil.
Posléze přišel pan realitník. Pozdravili jsme se a už to šlo - ráz na ráz. Podpisy jsme já, i stará paní rozdávali jako rockové hvězdy. Na konec to sekretářka všechno pěkně zapsala, já vysolil 300 a bylo. Vzhledem k tomu, že jsme již podepsali předávací protokol, dostal jsem klíče! Super!
Než jsme se s prodávajícími rozloučili, ještě jsem se domluvil, že budu chtít nějaké historické foty a pod. Poté jsem vyrazil s realitníkem k bankomatu, musím mu dát ještě 1000 na katastr. Prý to obstará. Dále jsme spolu šli náměstím, on do kanceláře, já k bankéřce s papíry. Cestou jsme potkali švagrovu matku, shodou okolností také bankéřku a oni se znali. Tím je utajení celé akce velice ohroženo! Musel jsem okamžitě začít plánovat oznámení rodině, že jsou z nás chalupáři.
U bankéřky to byla chvilka, okopírovala si potřebné dokumenty, probrali jsme detaily ohledně vyplacení peněz a jel jsem.
Doma jsem volal rodičů, že je chci pozvat na výlet s překvapením. Ale bohužel neměli čas, že až zítra. Dále jsem volal švagrovi se sestrou, jestli nemají hodinu a deset minut čas na tajemný výlet. Měli, ale až za hodinu.
Naložil jsem je před domem a jeli jsme. V úvodu jsem rozdal instrukce, že se nesmí dohadovat kam že jedem, že se budeme bavit o jejich novém bytě. Cíl cesty jsem obhájil návštěvou u kamaráda, bydlícího ve vsi nedaleko od chaty.
Myslsím že byli vskutku překvapeni, ačkoliv něco podobného očekávali. Celou chatu jsme si prošli a vše sem jim ukázal. Když už jsme vše viděli, včetně kadibudky, byl čas vyrazit zpět... Poprosil jsem je, ať to udrží jako veliký tajem ještě do zítra...
Zítra návštěva s rodiči.
Žádné komentáře:
Okomentovat